RNA {1}

RNA (from ribonucleic acid)

ribonukleová kyselina, lineární polymer ribonukleotidů (A,G,C,U), spojených fosfodiesterovými vazbami. Na rozdíl od DNA je pouze jednořetězcová. Je synthetisována procesem transkripce podle DNA, v níž je uložena informace o pořadí nukleových basí v RNA (princip komplementarity basí); RNA většinou podléhá dalším úpravám (viz posttranskripční modifikace). Rozlišujeme několik základní typů RNA, které se liší prostorovou strukturou a zejména funkcí: a) ribosomální RNA (viz rRNA), podílející se spolu s několika desítkami specifických bílkovin na výstavbě a katalytické funkci ribosomů; b) transferová RNA (viz tRNA), na kterou se v procesu proteosynthesy kovalentně váží proteinogenní aminokyseliny; c) messenger RNA (někdy též mediátorová RNA, mRNA nebo též informační RNA, iRNA), jejíž funkcí je přenášet informaci o primární struktuře určité bílkoviny z místa uložení (DNA, gen) na místo proteosynthesy (ribosom); d) heterogenní jaderná RNA (angl. heterogenous nuclear RNA, hnRNA), makromolekulární prekursor mRNA u eukaryot; e) virová RNA, v níž je uložena genetická informace u RNA-virů, strukturně se podobající polycistronní prokaryotní mRNA; f) RNA podílející se na výstavbě dalších nukleoproteinových komplexů jako jsou spliceosomy, RISC (viz RNA-interference) a další.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf
Citujte jako:  KODÍČEK, M. RNA. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=rna>