Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5
VŠE

V

vodík aktivní

angl. active hydrogen, značka [H], v biochemii společné označení pro atomy vodíku vázané na kofaktory oxidoreduktas, nejčastěji na NAD⁺, NADP⁺ nebo FAD. Toto schematické označení se užívá zejména při popisu katabolických procesů, kde přenos vodíku mezi jednotlivými systémy oxidoreduktas hraje klíčovou energetickou roli, přičemž primární akceptor vodíku (kofaktor) není pro popis děje zásadní.

von Euler-Chelpin Hans

švédský chemik narozený v Německu (1873–1964), Nobelova cena (chemie, 1929) za výsledky získané při výzkumu fermentace cukrů a fermentačních enzymů (spolu s A. Hardenem). Cesta von Euler-Chelpina k chemii vedla přes studium malířství na akademii v Mnichově. Zabýval se problematikou barev a spekter, což ho dovedlo k přírodním vědám. Studoval chemii na univerzitě v Berlíně u H. E. Fischera a fyziku u E. G. Warburga a M. Plancka. Roku 1906 byl ustanoven profesorem obecné a organické chemie Královské univerzity ve Stockholmu. Jeho studium metabolismu započalo v roce 1905, kdy se začal věnovat fosforylaci jako první fázi katabolismu glukosy; zabýval se také nikotinamidovými koenzymy (tehdy zvanými ko-zymasy) jakožto aktivátory katabolických procesů. Ve 20. letech studoval enzymy (invertasu a katalasu); jeho monografie Chemie der Enzyme (1935) byla první moderní enzymologickou učebnicí. V 50. letech se věnoval biochemii nádorů.

vosky

angl. waxes, lipidy tvořené estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů. Vyskytují se na povrchu rostlin, kde vytvářejí tenkou vrstvu sloužící k ochraně před vysycháním a před patogeny. Také u živočichů vosky nalézáme na povrchu těla, hlavně v srsti; jsou často produkovány hmyzem při stavbě obydlí (včelí vosk). Jsou odolné vůči hydrolýze a nepodléhají enzymovému rozkladu; proto nejsou pro živočichy stravitelné.

vsolování

angl. solting in, vzrůst rozpustnosti proteinů v přítomnosti malých koncentrací neutrálních solí; typická vlastnost globulárních bílkovin.

vstup postranní do dýchacího řetězce

též kotvený komplex II, angl. respiratory complex II, společné označení pro membránové enzymy ze třídy oxidoreduktas, které katalyzují přenos vodíkových atomů z různých substrátů na ubichinon, a tím jejich vstup do dýchacího řetězce: SH₂ + Q → S + QH₂. Zásadně se liší od kotveného komplexu I (ubichinonreduktasa EC 7.1.1.2) tím, že nejsou schopny aktivně transportovat protony, a proto nepřispívají ke vzniku proton-motivní síly. Jejich prostetickou skupinou bývá FAD. Nejvýznamnějšími enzymy této skupiny jsou sukcinátdehydrogenasa (viz citrátový cyklus, EC 1.3.5.1), membránová glycerol-3-fosfátdehydrogenasa (EC 1.1.5.3, viz glycerolfosfátové kyvadlo) a systém dehydrogenas, které zahajují β-oxidaci mastných kyselin (acyl-CoA-dehydrogenasy, EC 1.3.8.1 a EC 1.3.8.8).

vysolování

angl. solting out, pokles rozpustnosti globulárních bílkovin v důsledku vysoké koncentrace určitých solí. Postupné vysolování bílkovin z roztoku (frakční vysolování, např. přidáváním síranu amonného, a oddělení vzniklé sraženiny centrifugací) patří k nejběžnějším velkokapacitním metodám izolace bílkovin.