Browse the glossary using this index

Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL

Page: (Previous)   1  2  3  4  5  (Next)
  ALL

V

vitamin B6

též pyridoxin, angl. pyridoxine, skupina derivátů pyridinu, které mohou být metabolicky převedeny na aktivní kofaktor (prostetickou skupinu) enzymů, pyridoxalfosfát (PLP). Zdrojem vitaminu jsou zejména játra, ledviny, kvasnice, zelenina a obiloviny. Příznaky deficitu pyridoxinu nejsou příliš specifické; časté jsou defekty kůže a anémie. Enzymy obsahující PLP katalyzují řadu přeměn aminokyselin, a to zejména transaminaci, dekarboxylaci za vzniku biogenních aminů a racemizaci; aminokyseliny se na pyridoxalfosfát vážou reverzibilní Schiffovou bazí tvořenou aldehydovou skupinou PLP a primární aminoskupinou aminokyseliny.

vitamin B7

též vitamin H nebo biotin, angl. biotin, prostetická skupina zajišťující enzymovou karboxylaci různých substrátů (např. acetyl-CoAmalonyl-CoA, pyruvátoxalacetát). Biotin je v karboxylasách kovalentně vázán na ε-aminoskupinu lysinu; podjednotka nebo doména, která váže biotin, se někdy nazývá BCCP (angl. biotin carboxyl carrier protein). Karboxylace substrátů probíhá tak, že se nejdříve ligasovou reakcí (za štěpení ATP na ADP a Pi) karboxyluje navázaný biotin, z něhož se pak karboxylová skupina přenese na substrát. Nedostatek biotinu způsobuje padání vlasů a různé kožní poruchy. Jeho hojným zdrojem jsou zejména játra a vejce. Syrový vaječný bílek však obsahuje bílkovinu avidin, která biotin silně váže.

vitamin B9

též listová kyselina nebo folát, angl. folic acid, vitamin rozpustný ve vodě. Molekula je tvořena třemi kovalentně vázanými částmi: heterocyklem 2-amino-4-hydroxy-6-methylpteridinem, p-aminobenzoovou kyselinou a jedním nebo více zbytky glutamové kyseliny. V redukované formě  (tetrahydrofolát, správněji tetrahydrogenfolát) se jako koenzym účastní řady reakcí, při nichž se přenášejí jednouhlíkaté zbytky (methyl, hydroxymethyl nebo zbytek mravenčí kyseliny, formyl); tyto zbytky bývají vázány na dusíky N5 a N10. Antimetabolity listové kyseliny, aminopterin a methopterin, se užívají při léčbě leukémií. Listová kyselina byla poprvé izolována z listů špenátu jako růstový faktor pro mikroorganismy. Pro člověka je důležitým antianemickým faktorem; její nedostatek se projevuje snížením počtu červených krvinek.

vitamin C

též askorbová kyselina nebo askorbát, angl. ascorbic acid, γ-lakton 2-oxo-L-gulonové kyseliny, ve vodě rozpustný
vitamin odvozený od sacharidů. Hydroxylové skupiny v enol-uspořádání jsou silně kyselé a molekula se chová jako jednosytná kyselina (pKa = 4,0). Vyskytuje se zejména v čerstvém ovoci a zelenině, ale i v čerstvém mase. Savci kromě vyšších primátů a křečka ho syntetizují z D-glukuronové kyseliny; askorbová kyselina tedy pro ně není vitaminem. Pro potravinářské účely se vyrábí z glukosy několikastupňovou syntézou, která zahrnuje i transformaci pomocí mikroorganismů. Askorbát je silným redukčním činidlem, oxiduje se na dehydroaskorbovou kyselinu, resp. její lakton; této reakce se využívá při biosyntéze katecholaminů. Jako kofaktor se účastní několika důležitých reakcí, především posttranslační hydroxylace prolinu (prokolagen-prolin-dioxygenasa, EC 1.14.11.2) a lysinu (prokolagen-lysin-5-dioxygenasa, EC 1.14.11.4) v kolagenu. Při nedostatku vitaminu C tato modifikace neprobíhá; postupně je poškozována pojivová tkáň (výstelka cév, úpony zubů) a propuká onemocnění zvané kurděje (skorbut, odtud název vitaminu působící proti kurdějím). Jako vitamin je znám již od roku 1742, kdy byl použit při léčbě kurdějí. Působí také jako antioxidant. V lidském organismu pomáhá vstřebávání železa z potravy. Za výzkum vitaminu C získali roku 1937 W. N. Haworth a A. Szent-Györgyi Nobelovu cenu.

vitamin D

též antirachitický vitamin, angl. vitamin D, skupina  v tucích rozpustných látek steroidního původu souhrnně označovaných jako kalciferoly: cholekalciferol (vitamin D3 – živočišného původu) a ergokalciferol (vitamin D– rostlinného původu).  Při biosyntéze se uplatňuje fotochemická reakce, iniciovaná UV-zářením. V kůži je tak z cholesterolu syntetizován cholekalciferol a jeho postupnou hydroxylací v dalších tkáních nejúčinnější forma vitamínu D, kalcitriol. Při běžných dávkách záření jsou endogenní (vnitřní) zdroje vitaminu D dostatečné k pokrytí potřeb, proto někdy kalciferol není řazen mezi vitaminy. Ukládá se v játrech. Ve výživě je zdrojem vitaminu D máslo, rybí olej, vaječný žloutek a mozek jatečných zvířat. Ačkoliv většina vitaminů se podílí na katalytických procesech v organismu, kalciferol spíše svým působením připomíná hormon. Jeho hlavní funkcí je regulace metabolismu vápníku, je nezbytný pro jeho ukládání v kostech. Kalcitriol působí také jako imunomodulátor a v různých typech buněk ovlivňuje expresi např. interleukinů (viz cytokiny), interferonů, iontových pump, růstových faktorů atd. Projevem hypovitaminózy je měknutí kostí, vyvolávající jejich křivení (křivice = rachitis, odtud antirachitický vitamin). Jeho nadbytek, který může být i toxický, vede k poruchám metabolismu vápníku a fosfátu a snížení imunity; hypervitaminóza však nikdy nevzniká pouhým nadbytkem UV-záření. 


vitamin E

též tokoferoly, angl. tocopherols, skupina podobných látek isoprenoidní povahy (viz obrázek), dobře rozpustných v tucích buněčných membrán. Snadno se oxidují a to i jednoelektronovým přenosem; působí jako antioxidační ochrana lipidových struktur, neboť zabraňují oxidaci vysoce nenasycených vyšších mastných kyselin (viz oxidační stres). Nachází se v másle a v mnoha potravinách rostlinného původu (pšeničných klíčcích, kokosovém a palmovém oleji, v zelí atd.). Jeho nedostatek vede především ke ztrátě reprodukční schopnosti (odumírání embryí u těhotných samic, u samců k atrofii pohlavních žláz) a k svalové distrofii.

vitamin K

též fylochinon, angl. phylloquinone, jeden z vitaminů rozpustných v tucích, skupina látek obsahujících naftochinonovou strukturu s navázaným isoprenoidním řetězcem různé délky. Menadion, syntetický analog vitaminu K, tento řetězec neobsahuje a působí v organismu jako provitamin. Vitamin K se podílí na γ-karboxylaci zbytků glutamové kyseliny, typické posttranslační modifikaci koagulačních bílkovin; jeho nedostatek způsobuje sníženou produkci koagulačních faktorů, zejména prothrombinu. Avitaminóza je velmi vzácná u dospělých i u dětí, neboť dostatek vitaminu K je organismu poskytován střevní mikroflórou. Protože neprochází placentou a není obsažen v mateřském mléce, je jisté riziko hypovitaminózy u novorozenců a kojených dětí. Klinicky používaný antikoagulant warfarin je antivitaminem fylochinonu; podobně působí i dikumarol, vyskytující se v plesnivém jetelovém senu, které ohrožuje dobytek vykrvácením. Za objev vitaminu K získali roku 1943 H. C. P. Dam a E. A. Doisy Nobelovu cenu.

vitaminy

angl. vitaminsorganické látky přítomné v malých množstvích v potravě živočichů (většinou chápáno ve vztahu k člověku), bezpodmínečně nutné pro růst a zachování životních funkcí (esenciální exogenní faktory). Biochemická funkce vitaminů je většinou katalytická, protože jsou součástí kofaktorů enzymů (srov. biokatalyzátory). Pouze vitamin A je prostetickou skupinou rhodopsinu bez katalytické funkce, vitamin D má funkci regulační a vitamin E je antioxidant. Některé vitaminy jsou v organismu syntetizovány z provitaminů (A, D). Podle rozpustnosti je dělíme na vitaminy rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Kromě vitaminu C se všechny vitaminy rozpustné ve vodě řadí do skupiny B. Mezi vitaminy nejsou řazeny esenciální aminokyseliny, jichž je zapotřebí relativně mnoho, a ani esenciální nenasycené mastné kyseliny, které však někdy bývají nazývány společným termínem vitamin F. Za objevy vitaminů obdrželi roku Nobelovu cenu A.O.R. Windhaus (1928), F.G. Hopkins a Ch. Eijkman (1929), W.N. Haworth, P. Kerrer a A. Szent-Györgyi (1937), R. Kuhn (1938), H.C.P. Dam a E.A. Doisy (1943), D.C. Hodgkin (1964).


Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin      Chemický název Aktivní forma Nejdůležitější biochemické funkce Doporučená denní dávka (mg) *
vitamin A retinol retinal, retinol, retinová kyselina

prostetická skupina rhodopsinu, proces vidění, diferenciační faktor

3
vitamin D kalciferol kalcitriol

regulace metabolismu vápníku a fosfátů, imunomodulátor

0,01 až 0,025
vitamin E tokoferol

tokoferoly – různé methylace na prvním aromatickém kruhu

lipofilní antioxidant 5
vitamin K fylochinon (rostliny), menachinon (bakterie) fylohydrochinon kofaktor γ-karboxylace glutamové kyseliny v koagulačních faktorech 1


Vitaminy rozpustné ve vodě
Vitamin
Chemický název Aktivní forma Nejdůležitější biochemické funkce Doporučená denní dávka (mg) *
vitamin B1  thiamin thiamindifosfát (TPP) přenos aldehydů, dekarboxylace  1
vitamin B2  riboflavin FAD, FMN  součást prostetických skupin oxidoreduktas  2
vitamin B3 niacin, nikotinamid NAD(P)  součást koenzymů oxidoreduktas 18
vitamin B5 pantothenová kyselina
CoA přenos a aktivace acylových zbytků 3 až 5
vitamin B6 pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin pyridoxalfosfát metabolismus a transport aminokyselin, prostetická skupina  glykogenfosforylasy 2
vitamin B7 (H) biotin biotin přenos CO2, kofaktor karboxylas a některých dekarboxylas 0,25
vitamin B9 kyselina listová (folát) tetrahydrofolát (THF) přenos jednouhlíkatých skupin 1 až 2
vitamin B12 kobalamin kobalamin  kofaktor různých enzymů (isomerasy, transferasy), přenos –CH3 0,003
vitamin C askorbát (kys. L-askorbová) askorbát  redukční činidlo, antioxidant, kofaktor některých hydroxylas 75
* Údaje se týkají dospělého člověka a jsou pouze orientační.

vlásenka

angl. hairpin nebo hairpin loop, útvar tvořený jednořetězcovou DNA nebo RNA, v níž jsou určité úseky tvořenyvlasenka.01.jpg komplementárními bázemi, které se navzájem párují a mohou vytvářet jistou formu dihelixu. Jsou známy z tRNA, kde tvoří jednotlivé jetelové lístky, ale i z vlásenkovitých struktur DNA, kde se např. uplatňují jako signál pro ukončení transkripce.


vlastnosti chaotropní

angl. chaotropic properties, schopnost některých látek rozrušovat strukturu vody, zejména vodíkové vazby mezi molekulami, neboť samy s vodou tyto vazby vytvářejí. Typickými chaotropními látkami jsou močovina a guanidinhydrochlorid, které ve vysokých koncentracích (9 mol/l u močoviny, 6 mol/l u guanidinhydrochloridu) působí jako vysoce účinná denaturační činidla bílkovin, která převádějí nativní strukturu bílkoviny do podoby statistického klubka. Díky schopnosti vytvářet vodíkové vazby s atomy v peptidových vazbách výrazně zvyšují rozpustnost takto denaturovaných bílkovin.

Page: (Previous)   1  2  3  4  5  (Next)
  ALL