Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 (Další)
VŠE

T

thyroxin

angl. thyroxine, zkr. T4, hormon vylučovaný štítnou žlázou. Vzniká posttranslační modifikací bílkoviny thyreoglobulinu, v níž se postupně na zbytky tyrosinu vnášejí čtyři atomy jodu; postranní řetězce tyrosinů se pak propojí a hormon se uvolní proteolytickým rozštěpením. Odštěpením jednoho atomu jodu vzniká hormon trijodthyronin (T3). Tyto hormony ovlivňují oxidační procesy, termoregulaci a urychlují odbourávání tuků a sacharidů. Při fyziologických koncentracích oba hormony stimulují syntézu mRNA a bílkovin. Při zvýšené koncentraci zvyšují katabolismus do té míry, že organismus ztrácí dusík (negativní dusíková bilance) a vyčerpává své tukové zásoby (Basedowova choroba, též Gravesova choroba). Podporují diferenciaci buněk.

Tiselius Arne Wilhelm Kaurin

švédský biochemik (1902–1971), Nobelova cena (chemie, 1948) za výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy, zejména za objevy týkající se komplexní povahy sérových proteinů. Celý jeho vědecký život je spojen s univerzitou v Upsale, kde jej výrazně ovlivnil T. Svedberg. Již ve své doktorské práci (1930) se zabýval elektroforézou bílkovin. Založil v Upsale Biochemický ústav, který se stal významným centrem studia biochemických separačních metod (elektroforézy, chromatografie atd.). Zastával řadu důležitých funkcí ve vědeckých institucích (předseda IUPAC, předseda Výboru pro udělování Nobelových cen atd.).

tkáň

angl. tissue, v živočišných organismech soubor morfologicky a funkčně shodných buněk uspořádaných do pravidelné formace. Rozlišujeme tkáň epitelovou, pojivovou, svalovou a nervovou. Tkáně jednoho nebo více typů vytvářejí orgány.

tlak osmotický

angl. osmotic pressure, tlak vyvolaný tokem rozpouštědla tlak_osmoticky.schema.01.gif

polopropustnou membránou do toho prostoru, v němž je roztok s vyšší koncentrací rozpuštěných molekul nebo iontů. Je dán van´t Hoffovou rovnicí: π = RT Σc_i, kde π je osmotický tlak, R plynová konstanta, T termodynamická (absolutní) teplota a c_i koncentrace jednotlivých osmoticky aktivních částic. Fyziologicky se tato vlastnost vodných roztoků uplatňuje především při filtraci a resorpci vody v ledvinách a při transportu roztoků v rostlinách. Při zacházení zejména s křehkými živočišnými buňkami je třeba dbát na to, aby roztoky, v nichž jsou přechovávány, měly fyziologický osmotický tlak (viz izotonicita). Za objevy zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku kapalin získal roku 1901 J. H. van't Hoff Nobelovu cenu.

Todd Alexandr Robertus

britský biochemik (1907–1997), Nobelova cena (chemie, 1957) za práce týkající se nukleotidů a nukleotidových koenzymů. Narodil se v Glasgow (Skotsko) v rodině obchodníka. Vystudoval chemii, zaměřil se na bioorganickou chemii. Syntetizoval řadu biochemicky významných látek (ATP, FAD, UTP), zabýval se strukturou vitaminů B₁, B₁₂ a E, jakož i kanabinoidy z hašiše a marihuany. Působil v řadě významných vědeckých funkcí (byl předseda IUPAC, president Royal Society, president poradního sboru Britské vlády pro vědu atd.) V roce 1954 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1962 jmenován baronem (baron Todd of Trumpington).

tokoferoly

angl. tocopherols, viz vitamin E.

transaminace

angl. transamination, reverzibilní přenos aminoskupiny z 2-aminokyseliny (AK) na 2-oxokyselinu (2-OK): AK₁ + 2-OK₂

2-OK₁ + AK₂. Nejčastějším akceptorem aminoskupiny v těchto reakcích je 2-oxoglutarát (meziprodukt citrátového cyklu), z něhož po přijetí aminoskupiny vzniká L-glutamová kyselina. Přenos aminoskupin za vzniku L-glutamátu je častým počátečním krokem odbourávání aminokyselin. Transaminace katalyzují aminotransferasy (starším názvem transaminasy).

transdukce hormonálního signálu

angl. hormone signal transduction, sled událostí popisujících přenos signálu a příslušnou odpověď buněk. Zahrnuje zejména tyto kroky:

biosyntézu a uchovávání hormonu v buňkách;
sekreci hormonu;
transport hormonu k cílové buňce (u endokrinních hormonů tokem krve);
vazbu hormonu na příslušný receptor spojenou se změnou jeho konformace;
sled událostí v buňce vedoucí ke změnám jejího chování (např. ve spojení se syntézou druhých poslů, fosforylací intracelulárních enzymů, expresí příslušných genů atd.);
snížení produkce hormonu mechanismem negativní zpětné vazby;
odstranění hormonu (pokles jeho koncentrace).

Viz též amplifikace signálu.

transelektronasy

angl. transelectronases, nesystémové označení enzymů přenášejících elektrony z donoru na akceptor. Typickými představiteli této skupiny enzymů jsou cytochrom-c-oxidasa (kotvený komplex IV dýchacího řetězce, EC 7.1.1.9) či superoxiddismutasa (EC 1.15.1.1).

transferasy

angl. transferases, třída enzymů (EC 2.-.-.-), katalyzujících přenos skupiny atomů (SK) z jedné molekuly (donor) na druhou (akceptor): donor-SK + akceptor

donor + akceptor-SK. Systémový název se tvoří podle schématu donor:akceptor-skupinatransferasa. Transferasy katalyzují řadu velmi významných biochemických reakcí, např. přenos fosfátové skupiny (kinasy), syntézu nukleových kyselin (DNA-polymerasa, RNA-polymerasa) a bílkovin (peptidyltransferasa), štěpení 3-oxoacyl-CoA (thiolasa, thiolytické štěpení), přenos aminoskupin (aminotransferasy).