Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 ... 4 5 6 7 8 9 10 (Další)
VŠE

S

sulfonamidy

angl. sufonamides, sirná analoga (antimetabolity) p-aminobenzoové kyseliny. Inhibují syntézu folátů, což je podstatou jejich antimikrobiálního účinku. Sulfonamidy se jako léčiva začaly používat ve 30. letech 20. století, později byly nahrazeny méně toxickými antibiotiky.

Sumner James Batcheller

americký biochemik (1887–1955), Nobelova cena (chemie, 1946) za objev, že enzymy lze krystalovat. Narodil se v Cantonu (Massachusets) ve farmářské rodině přistěhovalců z Anglie. V mládí byl při lovu postřelen do levé ruky a musela mu být amputována pod loktem. V roce 1910 ukončil studium chemie na Harvard College. Po krátkém působení v továrně na zpracování bavlny svého strýce se zapsal ke studiu biochemie na Harvard Medical School u O. Folina, který mu však doporučoval studovat právo, protože „jednoruký chemik nemůže být experimentálně úspěšný“. Sumner zůstal a v roce 1914 získal doktorát z chemie. Ve 20. letech se rozhodl izolovat čisté enzymy navzdory tomu, že jeho laboratoř byla malá a nedostatečně vybavená. Soustředil se hlavně na ureasu, kterou se mu v roce 1926 podařilo dokonce vykrystalovat; tato práce byla zpochybňována řadou biochemiků. Postupně se mu dostávalo za tento průlomový krok řady uznání, včetně Nobelovy ceny za chemii.

superoxiddismutasa

angl. superoxiddismutase, enzym ze třídy oxidoreduktas (EC 1.15.1.1), katalyzující disproporcionaci superoxidu kyslíku: 2 O₂⁻^• + 2 H⁺→ H₂O₂ + O₂, jeden z prvků obranného systému organismů proti oxidačnímu stresu (viz antioxidanty).

Sutherland Earl Wilbur Jr.

Earl Wilbur Sutherland americký farmakolog a fyziolog (1915–1974), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1971) za objevy mechanismu působení hormonů. Po ukončení studia medicíny v roce 1942 nastoupil službu v armádě. Po válce se specializoval na farmakologii. Studoval mechanismus působení adrenalinu na metabolismus svalových a jaterních buněk. V roce 1956 izoloval cyklický AMP a prokázal jeho dominantní roli v mnoha metabolických procesech probíhajících v savčích buňkách; pro tento typ signálních molekul zavedl pojem druhý posel. Tento objev zásadním způsobem ovlivnil chápaní působení hydrofilních hormonů (prvních poslů), které nevstupují do buněk a přesto řídí jejich metabolismus.

Svedberg The (Theodor)

švédský fyzikální chemik (1884–1971), Nobelova cena (chemie, 1926) za práce na disperzních systémech. Studoval na univerzitě v Uppsale, kde pak působil jako asistent v oboru chemie. V roce 1912 byl ustanoven profesorem fyzikální chemie. Ve své odborné práci se Svedberg zaměřil na koloidy a makromolekulární sloučeniny. Vypracoval novou metodu tvorby koloidních částic, potvrdil také teorii Einsteina a Smoluchowského o příčinách Brownova pohybu. Pro studium sedimentace makromolekul, jako jsou bílkoviny a sacharidy, zkonstruoval ultracentrifugu, která dovolila měřit rychlost sedimentace makromolekul; touto metodou byly poprvé změřeny molekulové hmotnosti čistých bílkovin. Na jeho počest se jednotka sedimentačního koeficientu nazývá svedberg (značka S, 1 S = 10⁻¹³ s). Později se věnoval jaderné chemii a radiobiologii.

svinování bílkovin

též sbalování bílkovin, angl. protein folding, sled konformačních přeměn, které umožňují polypeptidovému řetězci zaujmout biologicky aktivní prostorovou strukturu. Dochází k němu v průběhu translace nebo in vitro při renaturaci. Proces svinování je velmi komplexní a o zákonitostech jeho průběhu zatím nemáme dostatečné informace. Malé jednořetězcové bílkoviny se obvykle svinují do své nativní struktury samovolně (proces svinování je naprogramován v jejich primární struktuře), větší komplexní bílkoviny někdy potřebují ke správnému svinutí pomocnou bílkovinu (viz chaperony).

symport

angl. symport, typ membránového transportu, při němž jsou pomocí jedné přenašečové bílkoviny přenášeny dvě částice (molekuly nebo ionty) stejným směrem (srovn. antiport). Tímto způsobem je např. do mitochondrie spolu s vodíkovými ionty přenášen pyruvát (H⁺ pasivně, pyruvát aktivně, sekundární aktivní transport pyruvátu).

synapse

angl. synapses, jednosměrné funkční propojení nervové

(presynaptické) buňky s další (postsynaptickou) buňkou (nervovou, smyslovou nebo svalovou). Existují dva způsoby těchto propojení:

Chemický přenos signálu (viz obr.) se děje tak, že presynaptická buňka procesem exocytózy vyloučí do synaptické štěrbiny, která obě buňky odděluje, jisté množství neurotransmiteru, pro který v membráně postsynaptické buňky existují receptory; vazba molekul neurotransmiteru na receptor vyvolá v postsynaptické buňce specifickou fyziologickou odezvu (na obr. depolarizace postsynaptické membrány po vazbě acetylcholinu na příslušný receptor).
U elektrických synapsí jsou buňky propojeny štěrbinovým spojením (obr. viz tamtéž), kdy membránový potenciál je řízen především změnami propustnosti membrány (viz Goldmanova rovnice); výhodou těchto propojení je rychlost přenosu signálu mezi buňkami.

syndrom

angl. syndrome, soubor příznaků charakterizující určitou chorobu.

syntéza peptidů in vitro

angl. peptide synthesis in vitro, získávání peptidů cestou organické syntézy; v současnosti plně zvládnutá a z velké části automatizovaná technologie umožňující běžně syntetizovat peptidy do velikosti 20 až 30 aminokyselin. Do peptidového řetězce mohou být zařazeny i neproteinogenní aminokyseliny, D-aminokyseliny a jiné zvláštní struktury; takto připravené peptidy se hojně využívají v humánní i veterinární medicíně nebo jako prostředky biomedicínského výzkumu. Za první syntézu peptidů (oxytocinu a vasopresinu) získal v roce 1955 V. du Vigneaud Nobelovu cenu.