Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (Další)
VŠE

S

spotřeba kyslíku biochemická

též biologická spotřeba kyslíku, zkr. BSK, angl. biological oxygen demand, množství kyslíku (v mg) spotřebovaného za stanovených podmínek (obvykle při 20 °C) k biochemické oxidaci látek rozpuštěných v 1 litru vody. BSK za n dní se označuje BSKn (obvykle se stanovuje BSK5). BSK je mírou obsahu biologicky rozložitelných látek ve vodě a využívá se ke kontrole kvality vody, zejména její samočisticí schopnosti.

Stanley Wendell Meredith

americký chemik (1904–1971), Nobelova cena (chemie, 1946) za přípravu enzymů a virových proteinů v čistém stavu (spolu s J. H. Northorpem a J. B. Sumnerem). Studoval chemii na University of Illinois. V létech 1930 až 1931 pracoval v Mnichově u H. O. Wielanda. Po návratu do USA se zejména zabýval léky proti lepře, stereochemií bifenylu a chemií sterolů. Jeho další výzkum se zaměřil na virus tabákové mozaiky, který se skládá z jedné molekuly genomové jednořetězcové RNA o délce 6 400 bází a 2 130 molekul obalového proteinu. W. M. Stanley tento nukleoprotein izoloval z listů napadeného tabáku; v krystalické formě se jevil jako neživá chemická látka, byl ale schopen infikovat další rostliny a množit se v nich. Jeho pozdější práce vedly k vývoji vakcíny proti chřipce. Patří k zakladatelům virologie.

statim

angl. statim, v klinické biochemii vyšetření, které nesnese odkladu, z lat. okamžitě. Takto označené vzorky se analyzují přednostně; zejména kvůli nim jsou v v klinicko-biochemických laboratořích nepřetržité služby. Srov. vitál.

statiny

angl. statins, označují se tak dvě skupiny látek:

blokující hormony, tj. krátké peptidové hormony vylučované buňkami hypothalamu (neurohormony), které blokují syntézu a vylučování jednotlivých hormonů adenohypofýzy (srov. liberiny s opačným účinkem);
inhibitory syntézy mevalonové kyseliny a tím i cholesterolu; používají se jako léčiva pro snižování hladiny cholesterolu a krevních lipoproteinů.

stav excitovaný

angl. exited nebo excitated state, energeticky bohatý stav molekuly nebo atomu. Molekuly v elektronově excitovaném stavu (po absorpci viditelného nebo ultrafialového záření) mají odlišnou reaktivitu (srov. vysokou redukční schopnost chlorofylu po absorpci světla). Do základního stavu se molekula může vrátit tím, že získanou energii vyzáří (fluorescencí a fosforescencí) nebo ji předá okolním molekulám (nezářivými přechody). V elektronově excitovaném stavu mohou krátkodobě být i produkty chemické reakce (viz bioluminiscence).

stav rovnovážný

též rovnováha, angl. equilibrium state nebo equilibrium, v chemii takový stav, při němž probíhající reakce (děje) nejsou spojeny se změnou energie systému; chemické reakce zde tedy probíhají, ale rychlost protisměrných dějů je vyrovnaná. Jako rovnovážná se může jevit i soustava, v níž chemické reakce nemohou probíhat, protože jejich aktivační energie jsou příliš vysoké (např. vodný roztok sacharosy v neutrálním pH bez přítomnosti příslušné hydrolasy či směs plynného vodíku a kyslíku); tyto stavy se nazývají metastabilní a výše zmíněné definici rovnováhy neodpovídají.

stav stacionární

též ustálený stav nebo dynamická rovnováha; angl. steady state nebo dynamic equilibrium, stav otevřeného systému, jenž udržuje určité parametry (teplota, látkové složení, rychlost chemických reakcí) konstantní, ale systém sám koná práci ve smyslu trvale probíhající transformace energie. Podle Bodensteinovy teorie systémů s nestálými meziprodukty se koncentrace meziproduktů reakcí mění mnohem pomaleji než koncentrace vstupujících reaktantů a vystupujících produktů. Typickými příklady systémů ve stacionárním stavu jsou plamen svíčky či fermentor, do něhož jsou konstantní rychlostí přiváděny živiny a odváděny produkty, vznikající biomasa a produkované teplo. Podle Prigoginova teorému se v otevřeném systému ustavuje takový stacionární stav, který produkuje nejmenší množství entropie. Živé systémy se snaží udržet stacionární stav mechanismy homeostasy. Za příspěvek k nerovnovážné termodynamice zabývající se stacionárními stavy, zejména za teorii disipativních struktur, obdržel I. Prigogine roku 1977 Nobelovu cenu.

Stein William Howard

William Howard Stein.jpg americký biochemik (1911–1980), Nobelova cena (chemie, 1972) za příspěvek k pochopení vztahu mezi chemickou strukturou a katalytickou aktivitou ribonukleasy (spolu s S. Moorem a C. B. Anfinsenem). Jeho vědecká kariéra je spojena s činností na Rockefeller Institute v New Yorku (USA), kde úzce a dlouhodobě spolupracoval s S. Moorem, s nímž vyvinul automatické chromatografické zařízení, které umožňuje určit obsah jednotlivých aminokyselin v bílkovinném hydrolyzátu. O prudkém rozvoji chemie bílkovin, o nějž se zasloužili, svědčí skutečnost, že v roce, kdy získali Nobelovu cenu, se jim podařilo určit strukturu deoxyribonukleasy, molekuly dvakrát větší než ribonukleasa.

Steitz Thomas Arthur

americký biofyzik a biochemik (1940–2018), Nobelova cena (chemie, 2009) za objasnění struktury a funkce ribosomů (spolu s V. Ramakrishnanem a A. Yonath). Vystudoval postupně chemii a molekulární biologii; působil jako profesor molekulární biofyziky a biochemie na Yaleově univerzitě. Hlavním předmětem jeho zájmu bylo zkoumání buněčných struktur pomocí rentgenové krystalografie. Podařilo se mu zjistit mechanismy syntézy bílkovin na ribosomech. Zabýval se také vývojem léků proti mikrobům odolným vůči dosavadním antibiotikům.

stěna buněčná

angl. cell wall, mechanická ochranná vrstva obalující buňky rostlin, bakterií a hub. Je umístěna vně buněčné membrány, její složení je velmi proměnlivé, ale naopak charakteristické pro určitou skupinu organismů.