Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (Další)
VŠE

S

skupiny vazebné

angl. binding groups, funkční skupiny v molekulách biopolymerů (především enzymů, protilátek a receptorových bílkovin), které jsou zodpovědné za specifickou vazbu jiné molekuly (substrátu enzymu, antigenu, signální molekuly atd.). U enzymů jsou součástí aktivního centra, u ostatních molekul vytvářejí vazebné místo.

sloučeniny makroergické

angl. macroergic nebo macroenergetic compounds, molekuly s vysokým obsahem chemické energie, které podléhají exergonickému enzymově řízenému štěpení, přičemž takto uvolněná energie může být využita pro energeticky náročné procesy v organismu (chemické syntézy, pohyb, aktivní transport atd.). Makroergické sloučeniny slouží jako pohotovostní zásoba energie pro buňku. Nejdůležitější z nich je ATP (v lidském organismu je ho denně syntetizováno a rozloženo množství, které odpovídá tělesné hmotnosti jedince). Dále sem řadíme ostatní nukleosidtrifosfáty (GTP, CTP, UTP), ale i acetyl-CoA, fosfoenolpyruvát a další látky. Hydrolýzou se v nich štěpí obvykle anhydridové vazby mezi dvěma zbytky kyseliny fosforečné (ATP), esterová vazba (fosfoenolpyruvát) nebo thioesterová vazba (acetyl-CoA). Tyto vazby v makroergických sloučeninách se někdy (nesprávně) označují jako makroergické (srov. substráty makroergické).

směs racemická

též racemát, angl. racemic mixture nebo racemate, ekvimolární směs enantiomerů chirální látky. Její optická rotace je nulová. Viz též racemisace a racemasy.

Smith George Pearson

americký biochemik (nar. 1941), Nobelova cena (chemie, 2018) za fágové zobrazení peptidů a protilátek (spolu s G. P. Winterem). Bakalářský titul z biologie získal v roce 1963 a krátce působil jako středoškolský učitel a laboratorní technik. Doktorát z bakteriologie a imunologie získal v roce 1970. V roce 1985 popsal techniku označovanou jako fágový displej; jejím principem je umělé vložení specifické sekvence do genu pro obalový protein bakteriofága, což vyvolá expresi modifikovaného proteinu, který lze pak dobře studovat, ale i izolovat. Tato metoda byla velkým přínosem pro výrobu nových léků i biopaliv; takto byl např. připraven Adalimumab, první lidská protilátka, schválená pro použití v terapii (léčba rheumatoidní artritidy).

Smith Hamilton Othanel

americký mikrobiolog (nar. 1931), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1978) za objev restrikčních enzymů a jejich aplikaci v molekulové genetice (spolu s W. Arberem a D. Nathansem). Vystudoval matematiku (bakalářský stupeň) a medicínu, později se specializoval na mikrobiologii. Spolu se svými spolupracovníky poprvé prokázal, že určité endonukleasy štěpí DNA velmi specificky, v místě určité sekvence. V dalších letech byly objeveny desítky těchto enzymů, které dnes nazýváme restrikční endonukleasy. Jejich vysoká a reprodukovatelná specifita z nich udělala nepostradatelný nástroj pro studium struktury DNA a dnes především pro technologie vycházející z rekombinantní DNA. V 90. letech se stal jednou z vůdčích postav rodící se genomiky; se svými spolupracovníky získal poprvé úplnou sekvenci DNA bakteriální buňky.

Smith Michael

britsko-kanadský chemik (1932–2000), Nobelova cena (chemie, 1993) za zásadní příspěvek k zavedení cílené mutageneze a jejího využití pro studium bílkovin. Narodil se v Blackpoolu (Anglie), studoval chemii na univerzitě v Manchesteru. V roce 1956 se odstěhoval do Kanady, kde roku 1963 získal občanství. Zabýval se chemií adenosinfosfátů, v 60. letech pak syntézou oligoribonukleotidů. Později se ve spolupráci s biotechnologickými firmami (Zymos, Novo atd.) stále více věnuje biotechnologické problematice (výroba insulinu pomocí kvasinek apod.). Zavedl metodu cílené mutageneze, která dovoluje modifikovat gen kódující studovaný protein, takže se zamění určitá aminokyselina v polypeptidové sekvenci. Tato dnes široce využívaná metoda má řadu aplikací; umožňuje např. studovat vliv určitých aminokyselin na vlastnosti proteinu, vylepšovat technologické vlastnosti enzymů či identifikovat kritické aminokyselinové sekvence v patologicky se projevujících proteinech

somatotropin

též růstový hormon, STH, angl. somatotropin nebo growth hormone, GH, hormon (glykoprotein) vylučovaný adenohypofýzou, který se zásadním způsobem podílí na řízení tělesného růstu.

soustava otevřená

nebo otevřený systém, angl. open system, termodynamický pojem označující soustavu, která vyměňuje s okolím hmotu a energii. Podle této definice je každý živý systém ze své podstaty otevřený, neboť přijímá z okolí látky (živiny organické či anorganické povahy) a vylučuje do něj odpadní látky; proto nemůže dospět do stavu rovnováhy, která je definována pouze pro soustavy uzavřené. Jistou analogií rovnovážného stavu uzavřených systémů je u otevřených systémů stacionární stav.

spliceosom

angl. spliceosom, čti splajsosom, nadmolekulová struktura tvořená specifickými bílkovinami a RNA v buněčném jádře eukaryot; realizuje sestřih nově vznikající RNA.

spojení štěrbinové

též nexus, angl. gap junction, hydrofilní kanálek tvořený hexamery bílkoviny konexinu; umožňuje nespecifický transport spojeni_sterbinova.01.jpg

malých molekul a iontů mezi cytosolem dvou těsně sousedících živočišných buněk. Tyto kanálky se mohou uzavřít vzájemným rotačním pohybem obou hexamerů; impulsem k uzavření může být např. změna koncentrace Ca²⁺ nebo lokální změna pH.