Biochemický slovník
Biochemický slovník
Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
R |
---|
reakce endergonickétéž procesy endergonické, angl. endergonic reactions nebo endergonic processes, děje, které jsou (samy o sobě) za fyziologických podmínek energeticky nevýhodné (změna Gibbsovy energie je pozitivní,
ΔG > 0) a mohou tedy probíhat pouze v případě, že jsou bezprostředně spřaženy s reakcí (dějem), který jim energii dodává. Typickým příkladem jsou reakce katalyzované ligasami, kdy syntetická reakce by nemohla probíhat, kdyby nebyla spřažena se štěpením makroergické sloučeniny (obvykle ATP). Endergonickými ději jsou též např. aktivní transport, na GTP závislá vazba aminoacyl-tRNA na ribosom (viz translace) nebo membránová fosforylace, kde endergonická syntéza ATP je umožněna energií poskytnutou pasivním transportem H+ (srov. reakce exergonické). | |
reakce exergonickétéž procesy exergonické, angl. exergonic reactions nebo exergonic processes, děje, které jsou za fyziologických podmínek doprovázeny poklesem Gibbsovy energie (
ΔG < 0) a mohou tedy z termodynamického hlediska probíhat samovolně (srov. endergonické reakce). | |
reakce polymerasová řetězováangl. polymerase chain reaction, PCR, technika umožňující získat velké množství kopií určité sekvence
DNA. Cyklicky se opakuje teplotní denaturace (t ≈ 95 °C), při níž se rozpadá dvouřetězcová DNA na samostatné řetězce, a replikace, při níž vzniklé jednotlivé řetězce DNA slouží jako templáty pro DNA-polymerasu (t ≈ 70 °C). Pro iniciaci replikace musí být nejdříve připojeny primery (t ≈ 50 °C); jejich struktura rozhoduje o tom, kde replikace začne a který úsek DNA tedy bude namnožen. Počet kopií tohoto úseku roste exponenciálně s počtem cyklů (proto "řetězová rekce"). Za objev polymerasové řetězové reakce získal K. B. Mullis roku 1993 Nobelovu cenu. | |
receptor tyrosinkinasovýangl. receptor tyrosin kinases (RTKs), skupina receptorů s vlastní tyrosinkinasovou aktivitou. Nacházejí se v buněčné membráně. Po vazbě ligandu (například insulinu) na tento receptor dojde k aktivaci tyrosinkinasové domény receptoru uvnitř buňky a fosforylaci tyrosinových zbytků v této části molekuly. Takto aktivovaný receptor pak může fosforylovat další intracelulární enzymy, které se tak aktivují a spouštějí kaskádu reakcí v odpovědi na vazbu ligandu na receptor (viz transdukce signálu). | |
receptoryangl. receptors, bílkoviny, které specificky vážou jiné molekuly (ligandy), přičemž tato vazba v nich vyvolá mechanismem indukovaného přizpůsobení konformační změnu, která ovlivní jejich chování a v konečném důsledku vyvolá biologickou odpověď buňky. Tak např.
| |
receptory 7TMpsáno receptory 7TM, angl. 7 transmembrane receptors nebo seven-transmembrane domain receptors, často se vyskytující jednořetězcové membránové receptory obsahující sedm transmembránových
α-helikálních hydrofobních úseků procházejících lipidovou dvojvrstvou. Tato struktura je typická např. pro receptory interagující s G-proteiny. | |
redoxní systém NAD(P)+, NAD(P)Hangl. redox system NAD(P)+, NAD(P)H, společné označení
NAD+ a NADP+, resp. NADH a NADPH. Tyto koenzymy oxidoreduktas mají několik společných znaků:
| |
reduktasyangl. reductases, triviální název skupiny enzymů ze třídy
oxidoreduktas, u nichž je metabolicky významná redukce určitého substrátu, např.: - enoyl-CoA-reduktasa (EC 1.3.1.39; EC 1.3.1.10, převádějící při biosyntéze mastných kyselin nenasycený enoyl-CoA na nasycený acyl-CoA). | |
regulace transkripceangl. transcription regulation, jeden z nejdůležitějších regulačních mechanismů buněk i celých organismů. Na této úrovni se rozhoduje o syntéze enzymů, potřebných k metabolismu (viz lac-operon), o diferenciaci buněk, o účinnosti hormonální regulace prostřednictvím steroidních hormonů, o syntéze bílkovinných hormonů atd. | |
Reichstein Tadeuspolsko–švýcarský chemik (1897–1996), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1950) za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologické funkce (spolu s P. S. Henchem a C. E. Kendallem). Narodil se ve Wloclawku (Polsko). Spolu s rodiči se přestěhoval do Švýcarska, jehož se stal občanem, a vystudoval organickou chemii na Federálním technologickém institutu v Zürichu. Se svými spolupracovníky izoloval 29 hormonů a určil jejich chemickou strukturu. Podílel se též na syntéze kortizonu a deoxykortikosteronu (viz kortikosteroidy). Přibližně ve stejné době jako W. N. Haworth syntetizoval vitamin C; název průmyslové syntézy vitaminu C nese dodnes jeho jméno - Reichsteinův proces. | |