Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
P |
---|
proteosyntézatéž exprese genu, angl. proteosynthesis, biosyntéza bílkovin, komplexní proces sestávající z několika kroků:
| |
prothrombin | |
protilátkytéž imunoglobuliny, angl. antibodies, proteiny v krevní plasmě schopné vázat
antigeny. Protilátky, které se vážou na jeden (makromolekulární) antigen, mohou být polyklonální (vážou se na více antigenních determinant antigenu) nebo monoklonální (vážou se na jedinou determinantu). Monoklonální protilátky se získávají hybridomovými technologiemi. Polyklonální protilátka je vlastně směsí více monoklonálních protilátek zaměřených proti jednomu antigenu. Za popis struktury protilátek získali G. M. Edelman a R. R. Porter v roce 1972 Nobelovu cenu; v roce 1984 ji za objevy umožňující přípravu monoklonálních protilátek obdrželi G. J. F. Köhler a C. Milstein . | |
protoplastangl. protoplast, buňka rostlinného nebo mikrobiálního původu, zbavená
buněčné stěny. Takto upravené buňky jsou vhodným objektem pro různé modifikace genomu a fyziologické studie. | |
protoporfyriny | |
provitaminyangl. provitamins, neaktivní
prekursory vitaminů; na svou aktivní formu jsou přeměňovány chemickými modifikacemi v organismu. Nejznámějšími provitaminy jsou karotenoidy (provitaminy A) a ergosterol (provitamin D). | |
Prusiner Stanley Benamerický neurolog a biochemik (nar. 1942), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1997) za objev prionů – nového biologického principu infekce. Zapsal se na studium chemie na University of Pennsylvania; vedle dalších přírodovědných oborů zde studoval také filosofii, ruskou historii, architekturu a ekonomii. Začátkem sedmdesátých let dokončil studium medicíny. V roce 1972 se poprvé setkal s pacientkou, která trpěla infekčním onemocněním zvaným Creutzfeldtova–Jakobova choroba. Začal s intenzivním hledáním původce tohoto onemocnění, které se u ovcí objevovalo jako scrapie (svědivka) a u krav jako nemoc šílených krav. Mnoho kolegů ho od takového výzkumu odrazovalo a také bylo těžké získat na studium „pomalých virů“ finanční prostředky. Předpokládal, že původcem je malý virus, ale preparáty získané z nemocných tkání obsahovaly pouze proteiny, a ne nukleové kyseliny. Odvážil se své výsledky o infekčnosti proteinů, které nazval priony, publikovat v roce 1982. Proti jeho závěrům se postavila celá řada vědeckých autorit. Postupně se však objevovaly práce, které jeho představy potvrzovaly. Dnes je teorie infekčnosti způsobené priony (tedy proteiny), všeobecně přijímána. | |
pseudogen | |
pseudoisoenzymyangl. pseudoisoenzymes, enzymy, které se vyskytují v jednom organismu, katalyzují stejnou reakci a vznikají transkripicí stejného genu; mají však jinou chemickou strukturu, protože podléhají odlišným posttranslačním (nebo kotranslačním) modifikacím (srov. isoenzymy). | |
pufrytlumivé roztoky, ve starší literatuře též nárazníky nebo ústojné roztoky, angl. buffers, vodné roztoky, jejichž pH se (ve srovnání s vodou) po přidání silné kyseliny nebo zásady mění jen málo. Mají tedy schopnost tlumit změny pH. Mírou této schopnosti je pufrační kapacita; je definována jako množství jednosytné silné kyseliny, kterou je třeba přidat k roztoku, aby pH kleslo o jednotku. V biochemii se s pufry setkáváme ve dvou souvislostech:
| |