Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  (Další)
  VŠE

O

organismy transgenní

angl. transgenic organisms, organismy, do jejichž genomu byl uměle začleněn gen z jiného organismu, podskupina geneticky modifikovaných organismů. Transgenní kulturní rostliny se připravují zejména proto, aby poskytovaly vyšší polní výnosy, ať již z důvodu větší odolnosti proti parazitům, lepší schopnosti využívat živiny nebo vyšší odolnosti proti stresu (suchu, vysokým teplotám apod.). Do genomu mikroorganismů a živočichů se cizí geny vnášejí zejména proto, aby pak produkovaly rekombinantní bílkoviny.

ornithin

angl. ornithine, neproteinogenní aminokyselina, analog lysinu, meziprodukt močovinového cyklu (též ornithinového) a meziprodukt všech drah syntetizujících arginin.

orosomukoid

též α1-kyselý glykoprotein, angl. orosomucoid, glykoprotein (tvoří 42 % sacharidůkrevní plasmy. Jeden z proteinů akutní fáze využívaný jako indikátor patologických stavů. Jeho struktura ani biologická funkce nebyly dosud zcela objasněny.

osmolarita

angl. osmolarity, součet koncentrací všech osmoticky aktivních částic, tedy molekul a iontů v roztoku; podle van´t Hoffovy rovnice je jí úměrný osmotický tlak roztoku. Říkáme, že roztok je jednoosmolární, jestliže koncentrace osmoticky aktivních částic je 1 mol/dm3; z toho vyplývá, že 0,1-molární roztok glukosy je 0,1-osmolární, ale 0,1-molární roztok NaCl je 0,2-osmolární.

ostrůvky Langerhansovy

angl. islets of Langerhans, ostrůvky ve slinivce břišní (pankreatu) objevené německým patologickým anatomem Paulem Langerhansem roku 1869; v jejich buňkách se syntetizují endokrinní hormony. Rozlišujeme čtyři základní typy těchto buněk: α-buňky (produkují hormon glukagon), β-buňky (produkují insulin a řadu dalších peptidů), δ-buňky (produkují somatostatin) a PP-buňky (produkují pankreatický polypeptid).

oxalacetát

angl. oxaloacetate, dianion oxaloctové kyseliny, OOC-CH­2-CO-COO, meziprodukt citrátového cyklu, jeden z klíčových metabolitů


oxidasy

angl. oxidasesenzymy ze třídy oxidoreduktas, které přenášejí vodíkové atomy ze substrátu na molekulový kyslík (EC 1.-.3.-). Produktem reakce u oxidas obsahujících FAD bývá peroxid vodíku (např. glukosaoxidasa). Produktem oxidasových reakcí může být voda (cytochrom-c-oxidasa, EC 7.1.1.9, též kotvený komplex IV v dýchacím řetězci).

oxid dusnatý

angl. nitric oxide, tkáňový hormon vznikající enzymovou reakcí z argininu (NO-synthasaEC 1.14.13.39): 2 L-arginin + 3 NADPH + 3 H+ + 4 O2 = 2 citrulin + 2 NO + 4 H2O + 3 NADP+. Oxid dusnatý (NO.) je volný radikál a patří mezi reaktivní dusíkové částice (RNS, srov. reaktivní kyslíkové částice, ROS);  jeho biologický poločas je velmi krátký (několik sekund). Aktivuje guanylátcyklasu (EC 4.6.1.2), čímž zvyšuje efektivní koncentraci cGMP, který se u živočichů podílí na regulaci napětí hladkého svalstva, ovlivňuje také funkci imunitního a nervového systému. U rostlin spolupůsobí při obraně organismu proti stresu. Za objevy vysvětlující působení oxidu dusnatého jako signální molekuly v kardiovaskulárním systému získali roku 1998 R. F. Furchgott, L. J. Ignarro a F. Murad Nobelovu cenu.

oxidoreduktasy

angl. oxidoreductases, třída enzymů (EC 1.-.-.-), katalyzujících intermolekulární oxidačně-redukční reakce: donor elektronů + akceptor elektronů  oxidovaný  donor  +  redukovaný  akceptor. Systémový název je donor:akceptor-oxidoreduktasa. Dělí se na řadu podskupin (viz dehydrogenasy, oxidasy, oxygenasy, transelektronasy, transhydrogenasy). Za objevy povahy a mechanismu účinku oxidačních enzymů obdržel roku 1955 A. H. T. Theorell Nobelovu cenu.

oxokyseliny

ve starší terminologii ketokyseliny, angl. oxoacids nebo (častěji) ketoacids, karboxylové kyseliny obsahující i ketoskupinu. Ta může být různě vzdálena od karboxylu; příkladem 2-oxokyseliny (α-ketokyseliny) je pyrohroznová kyselina (viz pyruvát, CH3COCOOH), příkladem 3-oxokyseliny (β-ketokyseliny) je acetoctová kyselina (viz ketolátky), CH3COCH2COOH. V metabolismu mají výjimečné postavení 2-oxokyseliny, které procesem transaminace mohou přecházet na α-aminokyseliny. Významné jsou též oxidační dekarboxylace 2-oxokyselin pyruvátu a 2-oxoglutarátu na kyseliny o jeden uhlík kratší (syntéza acetyl-CoA a sukcinyl-CoA).

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  (Další)
  VŠE