Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
L |
---|
lac-operonangl. lac-operon (čti lak-operon), soubor tří strukturních genů (lac Z, lac Y a ![]() | |
laktátangl. lactate, anion mléčné kyseliny, nejčastěji v L-konfiguraci, významný metabolit, vznikající ![]() | |
laktátdehydrogenasaangl. lactate dehydrogenase, zkratka LDH, EC 1.1.1.27, oxidoreduktasa katalyzující reakci laktát + NAD+ ![]() | |
laktobacilytéž mléčné bakterie nebo bakterie mléčného kvašení,
Lactobacteriaceae, angl. lactobacillaceae, početná heterogenní skupina anaerobních chemoorganotrofních mikroorganismů, jejichž hlavním zdrojem energie (ATP) je mléčné kvašení sacharidů (fermentace). Využívají se zejména při kvasné výrobě mléčné kyseliny, ale také při silážování a konzervaci potravin (např. výroba kysaných mléčných nápojů, jogurtů, kysaného zelí či okurek), neboť zabraňují rozvoji hnilobných procesů. | |
laktonyangl. lactons, vnitřní estery, cyklické molekuly obsahující esterové uspořádání. V biochemii se s nimi setkáváme zejména jako s produkty dehydrogenace cyklických aldos (viz aldonové kyseliny). Hydrolytické štěpení laktonů katalyzují laktonasy (EC 3.1.1.17, EC 3.1.1.25). | |
laktosaangl. lactose, β-D-galaktopyranosyl-(1→4)-D-glukosa, mléčný cukr, redukující disacharid ![]() | |
lecithinangl. lecithin, technologické označení
fosfatidů s převahou fosfatidylcholinu. Vysoká koncentrace je ho ve vaječném žloutku. Jeho polární hlavice (viz biologická membrána) nese jak záporný náboj (zbytek kyseliny fosforečné), tak i kladný náboj (kvarterní dusík cholinu) a je vysoce hydrofilní. Jeho emulgačních schopností se využívá v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. ![]() | |
léčiva | |
Lefkowitz Robert Joseph
| |
lektinyangl. lectins, bílkoviny především rostlinného původu (často
glykoproteiny), které specificky vážou oligosacharidové řetězce, nemají však povahu imunoglobulinů. Mnohé z nich jsou tvořeny několika podjednotkami a mají více vazebných míst. Proto mohou vyvolat precipitaci (viz aglutinace) sacharidových struktur, zejména pak buněk prostřednictvím jejich povrchových glykoproteinů. Schopnost aglutinovat krevní buňky vedla ke staršímu názvu rostlinných lektinů fytohemaglutininy. Nejdéle známým lektinem je konkanavalin A, který byl vykrystalizován J. B. Sumnerem již v roce 1919; pro svou schopnost vázat glykoproteiny bývá často využíván jako ligand v afinitní chromatografii. | |