Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 (Další)
VŠE

L

lignin

angl. lignin, obtížně definovatelná makromolekulární směs obsažená ve dřevě (u jehličnanů až 50 % hmotnosti).

Po celulose je lignin nejhojněji zastoupeným polymerem buněčné stěny rostlin. Vyztužuje stěny rostlinných buněk. Je hlavním odpadním produktem při zpracování dřeva na celulosu a papír. Obsahuje aromatické struktury, zejména fenylové zbytky; uvedený obrázek dokumentuje hrůznou spletitost a variabilitu struktury ligninu.

Lindahl Thomas Robert

lékař a biochemik (nar. 1938), Nobelova cena (chemie, 2015) za výzkum opravných mechanismů DNA (spolu s P. Modrichem a A. Sancarem). Narodil se ve Stockholmu (Švédsko), kde vystudoval chemii a lékařství, od 80. let žije v Anglii (má britské i švédské občanství). Od poloviny 70. let studoval bakterie, pomocí kterých prokázal, jak určité proteinové molekuly odstraňují a nahrazují poškozené části DNA. Tyto objevy pomohly objasnit procesy stárnutí a některé příčiny rakoviny.

lipasy

angl. lipases, esterasy (EC 3.1.1.3, EC 3.1.1.23) postupně hydrolyzující emulgované neutrální triacylglyceroly na mastné kyseliny a diacylglycerol, monoacylglycerol a posléze glycerol. Pankreatické a střevní lipasy se za spoluúčasti emulgátorů ze žluče (žlučových kyselin, ale také protein kolipasy) rozhodujícím způsobem podílejí na trávení tuků. Pro svoji regiospecifitu a stereospecifitu jsou nejčastěji používanými enzymy při laboratorních a průmyslových biotransformacích. Bývají též součástí pracích prostředků.

lipidy

angl. lipids, velmi heterogenní skupina bioorganických látek, omezeně rozpustných ve vodě a naopak dobře rozpustných v organických rozpouštědlech (definice podle vlastností). Mezi jednoduché lipidy se řadí tuky (triacylglyceroly), vosky (estery mastných kyselin s jednosytnými vyššími alkoholy) a isoprenoidy (terpeny, karotenoidy, steroidy aj.). Někdy též dělíme lipidy na zmýdelnitelné a nezmýdelnitelné (viz isoprenoidy). Složené lipidy, např. fosfolipidy, glykolipidy a lipoproteiny, se někdy nazývají lipoidy. Lipidy mají v organismech funkci strukturní (jsou součástí biologických membrán), ochrannou (tepelně a mechanicky izolující tuková tkáň, vosky na povrchu listů rostlin bránící nežádoucímu odparu vody a částečně též vniknutí patogenů) a regulační (steroidní hormony, eikosanoidy, vitamin A, vitamin D, vitamin E a vitamin K aj.). Jsou jednou z hlavních zásobáren chemické energie živočišných organismů (podkožní tuk) a mnohých rostlinných semen (rostlinné oleje). Tvoří významnou složku potravy heterotrofních organismů, především živočichů.

lipidy nezmýdelnitelné

angl. unsaponifiable lipids, skupina lipidů, z nichž nelze alkalickou hydrolýzou uvolnit soli mastných kyselin. Mezi nezmýdelnitelné lipidy se řadí zejména isoprenoidy.

lipidy polární

angl. polar lipids, heterogenní skupina lipidů, jejichž molekula obsahuje polární část (polární hlavici) a nepolární část (viz molekuly amfipatické). S ohledem na chemickou strukturu je třídíme podle dvou kritérií:

podle druhu alkoholu, který tvoří jejich strukturní základ, je dělíme na deriváty glycerolu (fosfatidy a plasmalogeny) a deriváty sfingosinu (sfingolipidy);
podle základní součásti polární části je dělíme na fosfolipidy (obsahují zbytek kyseliny fosforečné) a glykolipidy (obsahují sacharidovou část, např. cerebrosidy a gangliosidy).

Všechny typy polárních lipidů se vyskytují v biologických membránách, a to v různém zastoupení. Pestrost složení biologických membrán je ještě zvýšena tím, že jednotlivé polární lipidy mohou obsahovat zbytky různých mastných kyselin. Podle definice lze mezi polární lipidy zařadit i cholesterol, neboť obsahuje hydroxylovou skupinu jako polární část a nepolární zbytek molekuly; jako ostatní polární lipidy je i cholesterol součástí biologických membrán.

lipidy zmýdelnitelné

angl. saponifiable lipids, skupina lipidů, z nichž lze alkalickou hydrolýzou uvolnit soli mastných kyselin. Obsahují tedy acylové zbytky vázané esterovou nebo méně často amidovou vazbou. Do této skupiny patří především neutrální lipidy (triacylglyceroly a vosky) a polární lipidy na bázi glycerolu nebo sfingosinu (fosfatidy a sfingolipidy). Srov. lipidy nezmýdelnitelné.

Lipmann Fritz

biochemik (1899–1986), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1953) za objev koenzymu A a jeho role v intermediárním metabolismu. Narodil se v Königsbergu, Německo (dnes Kaliningrad, Rusko). Studoval medicínu a již tehdy projevoval také hluboký zájem o chemii, zvláště pak o biochemii. Roku 1939 odešel natrvalo do USA. Zabýval se biochemickými reakcemi ve svalech, identifikoval fosfoserin, zkoumal Pasteurův efekt a reakce glykolysy. Během čtyřicátých a padesátých let studoval strukturu a funkci koenzymu A. Kondenzací kyanatanu s fosfátem za laboratorní teploty se mu podařilo syntetizovat karbamoylfosfát a následně objasnil jeho biochemickou funkci. Objevil smíšené anhydridy mezi fosfátem a sulfátem (viz fosfoadenosinfosfosulfát).

lipofilita

angl. lipophility, tendence nepolárních látek interagovat s nepolárními lipidy, resp. rozpouštět se v lipidech (tucích). Při jistém zjednodušení lze říci, že lipofilní látky jsou hydrofobní. Opakem lipofility je hydrofilita, tj. tendence polárních látek interagovat s vodou.

lipolýza

angl. lipolysis, hydrolytické enzymové štěpení lipidů, především triacylglycerolů a fosfatidů (viz lipasy a fosfolipasy).