Biochemický slovník

Lys nebo K, angl. lysine, esenciální proteinogenní ketogenní aminokyselina. Obsahuje v postranním řetězci primární aminoskupinu, která mu dodává bazický charakter. V enzymech
může být na tuto aminoskupinu vázána prostetická skupina (lipoová kyselina, biotin, dočasně pyridoxalfosfát); relativně dlouhá spojka mezi prostetickou skupinou a peptidovým řetězcem umožňuje její výkyvný pohyb, čehož enzymy využívají pro přenos reagujících skupin od jednoho reaktivního místa k druhému. Rostlinné bílkoviny obsahují poměrně málo lysinu, proto jsou z hlediska výživy lidí i hospodářských zvířat považovány za neplnohodnotné. Polypeptid poly-L-lysin se využívá jako model při studiu prostorového uspořádání bílkovin, protože v závislosti na podmínkách (pH a teplotě roztoku) může zaujímat různé definované konformace: α-helix, β-strukturu i neuspořádanou strukturu. Lysin se vyrábí biotechnologickými postupy pomocí mikroorganismů a používá se zejména jako přídavek do krmiv.

angl. lysophospholipids, látky odvozené od fosfatidů, mají však připojen pouze jeden zbytek mastné kyseliny; jedna hydroxylová skupina glycerolu (obvykle na uhlíku C2) tedy není esterifikována. Vznikají z fosfatidů působením fosfolipas A₁ (EC 3.1.1.32) a především A₂ (EC 3.1.1.4). Lysofosfatidová kyselina je meziproduktem syntézy fosfatidové kyseliny.

angl. lysosomes, kulovité organely, nacházející se v cytosolu eukaryotních buněk, od něhož jsou odděleny jednou (dvojvrstevnou) membránou. Jsou místem intracelulárního štěpení (trávení) biologických makromolekul a lipidů; obsahují hydrolytické enzymy schopné rozložit pohlcený obsah (např. při fagocytóze), event. i vlastní makromolekuly (autolýza, např. za anaerobních podmínek v odumřelých buňkách). Tuto degradační aktivitu zajišťují lysosomální hydrolasy; jejich optimum pH je v kyselé oblasti. Primární lysosomy obsahující příslušné hydrolasy vznikají odškrcením od Golgiho aparátu. Fuzí s váčky vzniklými endocytózou (viz endosomy), vytvářejí posléze sekundární lysosomy, v nichž probíhá vlastní intracelulární trávení.

angl. lysozyme, enzym ze třídy hydrolas podtřídy glykosidas (EC 3.2.1.17), velmi rozšířený v živočišné říši. Vyskytuje se v krevní plasmě, mateřském mléce, vaječném bílku, slinách, slzách a nosním hlenu. Specificky štěpí glykosidovou vazbu β-1,4 mezi N-acetylglukosaminem a N-acetylmuramovou kyselinou v peptidoglykanu buněčných stěn bakterií, a chrání tak organismus před bakteriální infekcí. Používá se k rozrušení stěn bakterií při přípravě různých součástí cytoplasmy, někdy také při léčbě zubního kazu.