Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  ...  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  (Další)
  VŠE

K

Kuhn Richard

německý chemik (1900–1967), Nobelova cena (chemie, 1938) za výzkum karotenoidů a vitaminů. Narodil se ve Vídni, kde začal studovat chemii; studia dokončil v Mnichově. Na univerzitách vyučoval obecnou a analytickou chemii, později se stal profesorem biochemie. Po dobu dvaceti let se z různých hledisek (stereochemie, barevnost atd.) zabýval látkami obsahujícími dvojnou vazbu, což ho přivedlo ke studiu karotenoidů; popsal osm nových sloučenin tohoto typu. Významně se podílel na izolaci vitaminu B2 a vitaminu B6. V důsledku Hitlerova zákazu mohl převzít Nobelův diplom a medaili až v roce 1949.

kvantosom

angl. quantosome, nejmenší strukturní jednotka světlé fáze fotosyntézy. V thylakoidech dosahuje rozměrů 18 × 15 × 10 nm a molekulové hmotnosti přibližně 2 · 106 Da. Obsahuje 230 molekul chlorofylu (vázaného na proteiny), cytochromy a vázané ionty mědi a železa. Zajišťuje fotoredukci i fotofosforylaci. Viz též fotosyntetické reakční centrum.

kvasinky

angl. yeast, jednobuněčné eukaryotní mikroorganismy řazené mezi houby. Z hlediska výživy jsou to chemoorganotrofní organismy s aerobním, anaerobním i fakultativně anaerobním metabolismem.

kvašení

angl. fermentationproces, při němž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek, obvykle sacharidů (srov. fermentace). Anaerobní kvašení probíhá bez účasti kyslíku (např. kvašení alkoholové, máselné, mléčné), aerobní za přítomnosti kyslíku (např. kvašení citronové, octové). V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se zúčastní mikroorganismy (např. kvašení piva, vína, těsta). Za objev bezbuněčného kvašení, kdy se sacharidy přeměňují pouze přítomnými enzymy, získal roku 1907 E. Buchner Nobelovu cenu.

kvocient P/O

angl. P/O quotient, počet molekul ATP syntetizovaných na úkor dehydrogenace určitého substrátu, vztažený na jeden atom spotřebovaného kyslíku. Pro substráty poskytující vodík do dýchacího řetězce prostřednictvím NADH dosahuje tento kvocient hodnoty 3, v případě použití postranního vstupu prostřednictvím FADH2 hodnoty 2.

kyselina acetylsalicylová

angl. acetylsalicylic acid, jedno z nejběžnějších léčiv (léky Acylpirin, Aspirin aj.). Strukturní vzorecUžívá se jako analgetikum (potlačení bolesti), antipyretikum (snížení tělesné teploty) a antirevmatikum (protizánětlivé účinky). Acetylsalicylová kyselina blokuje v těle přeměnu arachidonové kyseliny na prostaglandiny a tromboxany. Protože tromboxany syntetizované v krevních destičkách podporují tvorbu krevní sraženiny (viz hemokoagulace), užívají se léky obsahující acetylsalicylovou kyselinu v malých dávkách také k prevenci trombózy a infarktu myokardu.

kyselina arachidonová

ikosanová nebo eikosanová kyselina (20:4), angl. arachidic acid nebo icosanoic acid, nenasycená esenciální mastná kyselina. Je prekursorem biologicky důležitých sloučenin, eikosanoidů. Protizánětlivě působící kortikosteroidy brání uvolnění arachidonové kyseliny z fosfolipidů, a tím i tvorbě všech eikosanoidů, zatímco nesteroidní protizánětlivá léčiva (např. acetylsalicylová kyselina) blokují přeměnu arachidonové kyseliny pouze na prostaglandiny a tromboxany.

kyselina askorbová

kyselina asparagová

též aspartát, Asp nebo D, angl. aspartic acid též aspartate, proteinogenní glukogenní neesenciální aminokyselina kyselé povahy. Procesem transaminace může přecházet na oxalacetát a zvratem této reakce být syntetizována. Je prekursorem biosyntézy asparaginu, donorem dusíkových atomů při syntéze močoviny (viz močovinový cyklus) a při biosyntéze purinových bází, celá molekula pak spoluvytváří skelet při biosyntéze pyrimidinových bází. Karboxylová skupina v postranním řetězci je katalytickou skupinou aspartátových proteas.



kyselina citronová

angl. citric acid, poprvé byla izolována roku 1784 ze šťávy citronu. Je jedním z klíčových buněčných metabolitů. Vystupuje v citrátovém cyklu. Je allosterickým regulátorem některých důležitých enzymů. S kationty některých kovů (Fe3+, Ca2+) tvoří komplexy. U živočichů usnadňuje využití vápníku z potravy. Protože chelatačně váže Ca2+, může zabránit srážení krve; toho se využívá k přípravě roztoků, do nichž se odebírá nesrážlivá krev pro transfúze a pro stanovení krevního obrazu. Citronová kyselina se vyrábí ve velkých množstvích nepravou fermentací sacharidů, nejčastěji pomocí plísně Aspergillus niger; používá se zejména v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

Stránka: (Předchozí)   1  ...  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  (Další)
  VŠE