Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  (Další)
  VŠE

E

enzymy – rozdělení do tříd

angl. enzyme classification, rozdělení enzymů podle charakteru katalyzované reakce (zejména podle specifity účinku):
  1. oxidoreduktasy (katalyzují intermolekulární oxidačně-redukční reakce, např. ethanol + NAD+→ acetaldehyd + NADH + H+, alkoholdehydrogenasa, EC 1.1. 1.1);
  2. transferasy (přenos chemických skupin z molekuly donoru na akceptor, např. ATP + glukosaglukosa-6-fosfát + ADP, hexokinasa EC 2.7.1.1);
  3. hydrolasy (štěpení vazeb vodou, např. sacharosa + H2O → glukosa + fruktosa, invertasa EC 3.2.1.26);
  4. lyasy (nejčastěji adice na dvojnou vazbu nebo eliminace za vzniku dvojné vazby, např. hydratace fumarátu v citrátovém cyklu -OOC-CH=CH-COO- + H2O → -OOC-CH(OH)-CH2-COO-, fumaráthydratasa EC 4.2.1.2);
  5. isomerasy (isomerace, např. L-alanin → D-alanin, alaninracemasa EC 5.1.1.1);
  6. ligasy (spojení dvou molekul, k němuž se dodává energie štěpením ATP nebo GTP, např. karboxylace pyruvátu na oxalacetát CH3-CO-COO- + CO2 + ATP + H2O → -OOC-CH2-CO-COO- + ADP + Pi, pyruvátkarboxylasa EC 6.4.1.1);
  7. translokasy (aktivní transport částic na úkor energie, uvolňované chemickými reakcemi, např. Na,K-ATPasa, katalyzující transport Naz buňky a K+ do buňky za současného štěpení ATP na ADP a Pi; třída zavedená v r. 2018).

enzymy – stereospecifita

angl. enzyme stereospecificity, schopnost enzymu
Stereospecifita je důsledkem toho, že enzym (a tedy i jeho aktivní centrum) je vybudován z chirálních monomerních jednotek (L-aminokyselin), a je proto chirální jako celek. Za práci zabývající se stereochemií enzymových reakcí obdržel roku 1975 J. W. Cornforth Nobelovu cenu.

enzymy – substrátová specifita

angl. substrate specificity of enzymes, schopnost enzymu přeměňovat z množiny substrátů, které by mohly podléhat dané chemické přeměně, jen některé. Tuto jedinečnou vlastnost enzymů si vysvětlujeme tím, že do aktivního místa enzymu se mohou vázat jen molekuly určitého tvaru a vyhraněných schopností nekovalentně interagovat s vazebnými skupinami enzymu (srov. enzymy – mechanismus působení). Substrátová specifita může být absolutní (přeměňuje se jen jeden substrát) nebo skupinová, kdy enzym může katalyzovat přeměnu několika podobných substrátů; zvláštním typem této specifity je stereospecifita. Za kvantitativní míru substrátové specifity (vhodnost určitého substrátu pro daný enzym) bývá považován poměr limitní rychlosti ku Michaelisově konstantě (Vlim/Km) (viz enzymy – kinetika); tento parametr je vhodný pro nízké koncentrace substrátu ([S] << Km).

enzymy – účinková specifita

též specifita reakční, angl. reaction specificity of enzymes, schopnost enzymu katalyzovat pouze určitou reakci daného substrátu. Tato specifita bývá velmi vyhraněná, což dovoluje buňce přesně rozhodovat o tom, které reakce daného substrátu budou v určitou chvíli preferovány; na druhou stranu to znamená, že pro každou reakci daného substrátu si musí buňka syntetizovat jiný enzym. Zvláštním typem této specifity je regiospecifita.

epigenetika

angl. epigenetics, vědní obor zabývající se změnami v genové expresi způsobenými modifikacemi DNA či funkčně souvisejících bílkovin. K nejvýznamnější epigenetickým modifikacím patří methylace bází DNA nebo acetylace histonů. Některé tyto modifikace mohou být dědičné.

epimery

angl. epimers, diastereoisomery monosacharidů, které se liší konfigurací na atomu uhlíku sousedícím s karbonylovou skupinou. (V anglickém názvosloví jsou to jakékoli diastereoisomery monosacharidů lišící se konfigurací na jednom uhlíku kromě uhlíku poloacetalového.) Přechod mezi jednotlivými epimery katalyzují enzymy epimerasy (EC 5.1.3.-; EC 5.1.99.-) ze třídy isomeras, uplatňující se např. v pentosovém a Calvinově cyklu.

ergosterol

angl. ergosterol, provitamin D. Vyskytuje se ve větším množství v houbáchErgosterol structure.svg a v pekařském droždí. Působením ultrafialového záření přechází na aktivní vitamin D (kalciferol).

Ernst Richard Robert

Richard R. Ernst 1980s (cropped).jpgšvýcarský chemik (1933–2021), Nobelova cena (chemie, 1991) za příspěvek k rozvoji metody nukleární magnetické resonance (NMR) s vysokým rozlišením. V mládí se intenzivně věnoval hudbě, zejména hře na violoncello, posléze se však rozhodl studovat chemii na Federální polytechnice v Zürichu (ETH), kde se již jako postgraduální student začal zabývat NMR. Tuto metodu dále rozvíjel v laboratořích firmy Varian Associates v Palo Alto (USA), kde se podílel na zavedení Fourierovy transformace a 13C-NMR-spektroskopie. Po návratu do Švýcarska (ETH) zavedl se svými spolupracovníky dvojrozměrnou NMR. Za rozvoj této metodiky pro studium biomakromolekul dostal pak K. Wüthrich z ETH Zürich Nobelovu cenu o 11 let později.

erythrocyt

správněji červená krvinka, angl. erythrocyte / red blood cell / red cell, Redbloodcells.jpgkrevní tělísko bikonkávního tvaru. Obsahuje vysoký podíl hemoglobinu (přes 30 hmotn. %), jehož funkcí je přenášet kyslík z plic do tkání. Erythrocyt se podílí také na transportu CO2 z tkání do plic. Erythrocyty tvoří přibližně 40 % objemu krve, a proto jejich vlastnosti rozhodují o hydrodynamickém chování této kapaliny. Zralé savčí erythrocyty neobsahují jádro. Protože nemají ani mitochondrie, nemohou využívat citrátový cyklus, β-oxidaci mastných kyselin ani dýchací řetězec; nejdůležitějšími katabolickými procesy jsou pro ně mléčná glykolysa (zdroj ATP) a pentosový cyklus (zdroj NADPH). Jejich buněčná membrána obsahuje na vnitřní straně mohutnou dvourozměrnou síť periferních bílkovin (nazývá se membránový skelet), který udržuje integritu a zvláštní tvar těchto tělísek.

erythropoesa

angl. erythropoiesis, proces, jímž z kmenových buněk v kostní dřeni vznikají zralé červené krvinky (z řeckého „erythro“ = červený a „poiesis“ = vytvořit). Je stimulován snížením parciálního tlaku O2 v krevním oběhu, v jehož důsledku ledviny a játra vylučují hormon erythropoetin.

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  (Další)
  VŠE