Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  (Další)
  VŠE

E

endopeptidasy

angl. endopeptidases, enzymy (EC 3.4.21.-EC 3.4.22.-EC 3.4.23.-EC 3.4.24.-EC 3.4.25.-), které katalyzují hydrolytické štěpení polypeptidů uvnitř řetězce, např. trávicí enzymy elastasa (EC 3.4.21.36; EC 3.4.21.71), trypsin (EC 3.4.2.1), chymotrypsin (EC 3.4.21.1), pepsin (EC 3.4.23.1) a chymosin (EC 3.4.23.4) nebo enzymy zajišťující hemokoagulaci (např. thrombinEC 3.4.21.5).

endorfiny

angl. endorphins, skupina tzv. opioidních peptidů (endogenních morfinů), tvořených obvykle 16 až 31 aminokyselinovými zbytky. Vznikají štěpením prekursorové bílkoviny v mozku, pankreatu, placentě a pravděpodobně i v dalších tkáních. Působí jako neurotransmitery a neuromodulátory. Vážou se (podobně jako morfin) na opiátové receptoryplasmatické membráně cílových buněk a mají i podobné účinky: příznivě ovlivňují náladu, tlumí bolest a ovlivňují výdej některých hormonů. Vyplavují se při stresu a svalové zátěži (např. při porodu nebo při sportování). Mezi endorfiny řadíme i dva funkčně příbuzné přirozené pentapeptidy, nazývané enkefaliny.

endosom

angl. endosome, membránový váček uvnitř eukaryotní buňky, vzniklý endocytózou a sloužící k třídění endocytovaného materiálu. Nejdříve vzniká časný endosom (též opláštěný nebo potažený váček) a v následných fázích (přes mezistupeň zvaný multivezikulární tělísko) se vyvíjí pozdní endosom (holý váček), který pak může splynout s lysosomem.

enzymopatie

angl. enzymopathy, chorobný stav, vyvolaný abnormální (obvykle nízkou) aktivitou některého enzymu v organismu. Nejčastěji je její příčinou dědičná vada, kdy je mutací poškozen gen pro daný enzym; organismus ho pak sice syntetizuje, ale enzym nemá potřebnou aktivitu.

enzymy

angl. enzymes, biokatalyzátory se strukturou biopolymeru (většinou bílkoviny); z řeckého en = v a zymé = kvas. Téměř všechny metabolicky významné reakce jsou katalyzovány enzymy; tvoří až 90 % počtu buněčných bílkovin. Největší rozdíl mezi enzymy a chemickými katalyzátory je ve specifitě enzymové katalýzy; enzym vždy katalyzuje jen přeměnu určité skupiny substrátů (viz substrátová specifita) a jen určitý typ reakce (viz specifita účinku). Enzymy, stejně jako chemické katalyzátory, neovlivňují energetiku reakce; z toho vyplývá, že urychlují průběh reakcí oběma směry a že v rovnovážných systémech neovlivňují výtěžek reakce. Enzymy v současné době nacházejí široké praktické uplatnění; používají se ve všech odvětvích potravinářského průmyslu, v textilním, papírenském a farmaceutickém průmyslu i v zemědělství; nejznámější aplikací je použití hydrolas v pracích prostředcích. Pro svou specifitu se využívají i pro účely analytické chemie, zejména pak v klinicko-biochemických laboratořích. Za výzkum enzymů získali v roce 1946 J. B. Sumner, J. H Northorp a W. M. Stanley Nobelovu cenu.

enzymy allosterické

též regulační, angl. allosteric enzymes, enzymy s oligomerní strukturou, u nichž se aktivní centra jednotlivých podjednotek navzájem ovlivňují tak, že vazba substrátu do jednoho centra zvyšuje aktivitu centra dalšího (vykazují pozitivní homotropní allosterický efekt). To má za následek, že závislost počáteční reakční rychlosti na koncentraci substrátu není hyperbolická, jak je u jednoduchých enzymů běžné, ale sigmoidní. Tyto enzymy hrají významnou roli při regulaci toku látky jednotlivými metabolickými drahami.
Výklad sigmoidní závislosti poskytly dva modely. Historicky starší model vychází z představy, že oligomerní molekula může existovat ve dvou konformačních stavech, přičemž jeden má k substrátu vysokou afinitu a druhý nízkou; vzhledem k tomu, že v daném stavu mají všechna aktivní místa molekuly afinitu stejnou (proto se model nazývá symetrický), stabilizuje vazba substrátu na jednu podjednotku aktivní konformaci celého oligomeru. Druhý model (zvaný sekvenční) předpokládá, že se vazbou substrátu do jednoho aktivního místa allosterickým působením postupně aktivují další aktivní místa. Studium struktury komplexů oligomerních enzymů se substráty ukázalo, že pro některé z nich platí symetrický model a pro jiné sekvenční. 

enzymy imobilizované

angl. immobilized enzymesenzymy, lokalizované v určitém prostoru, kde si zachovávají svoji biologickou aktivitu. Přirozeně imobilizované jsou enzymy, které jsou součástí biologických membrán či jiných nadmolekulových struktur (např. ribosomů). Nacházejí široké uplatnění v různých technologických procesech. Je totiž často vhodné rozpustné enzymy uměle imobilizovat (navázat na pevný nosič); největší výhodou takto upravených biokatalyzátorů je skutečnost, že se mohou snadno regenerovat a používat opakovaně.

enzymy induktivní

též indukované nebo indukovatelné, angl. induced or inducable enzymes, enzymy, jejichž exprese v buňce je indukována (pozitivně ovlivňována) fyziologickými podmínkami, nabídkou různých živin apod. Ač buňky trvale obsahují gen pro takovýto enzym, mohou, ale nemusejí ho v daném okamžiku exprimovat (srov. enzymy konstitutivní a enzymy reprimovatelné).

enzymy – kinetika

angl. enzyme kinetics, enzymová kinetika, vědní obor, zabývající se studiem rychlosti reakcí katalyzovaných enzymy. Základním vztahem je rovnice Michaelise a Mentenové, popisující závislost počáteční reakční rychlosti enzymové reakce vo na koncentraci substrátu [S]:
\( v_{0} = \frac{ V_{lim} . [S]}{ K_{M} + [S]} \)
kde konstanta Vlim je limitní rychlost (někdy též méně správně maximální rychlost Vmax) a KM Michaelisova konstanta. Grafem závislosti vo na [S] je rovnoosá hyperbola s posunutým počátkem, která pro vysoké koncentrace substrátu limituje k hodnotě Vlim (viz obr.). Limitní rychlost, stejně jako počáteční reakční rychlost pro každou koncentraci substrátu, je přímo úměrná koncentraci aktivního enzymu v roztoku. Nutno podotknout, že závislost vo na [S] nemusí být hyperbolická (srov. inhibice substrátem a allosterické enzymy).

enzymy konstitutivní

angl. constitutive enzymes, enzymy, které jsou v buňce trvale přítomny ve víceméně stálé koncentraci (srov. induktivní enzymy).

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  (Další)
  VŠE