Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 (Další)
VŠE

C

centrum organizační mikrotubulů

angl. microtubule-organizing center (MTOC), místo, kde jsou ukotveny mikrotubuly, a to vždy svým minusovým koncem. V živočišných buňkách bývá organizačním centrem centrosom, umístěný v blízkosti buněčného jádra.

centrum reakční

angl. reactive nebo reaction center

v thylakoidech struktura, kde dochází k reakcím světlé fáze fotosyntézy, tedy k přeměně energie absorbovaného záření na energii chemickou, posléze uloženou v molekulách ATP a NADPH, viz též kvantosom. Za určení trojrozměrné struktury fotosyntetického reakčního centra získali roku 1988 J. Diesenhofer, R. Huber a H. Michel Nobelovu cenu;
viz aktivní centrum enzymů.

ceramidy

angl. ceramides, deriváty sfingosinu, na jehož aminoskupinu je navázán

amidovou vazbou zbytek mastné kyseliny; základ struktury cerebrosidů, sfingomyelinů a glykolipidů.

cerebrosidy

angl. cerebrosides, polární lipidy, mající na ceramid připojený zbytek aldohexosy navázaný β-glykosidovou vazbou; důležité složky biologických membrán (tvoří např. 11 % sušiny mozkové hmoty). Nejběžnější jsou galaktocerebrosidy (v nervové tkáni) a glukocerebrosidy (v ostatních tkáních). Některé cerebrosidy získané z mozku mají na cukerném zbytku esterově vázaný zbytek kyseliny sírové (označuji se sulfatidy).

ceruloplasmin

též ferroxidasa, angl. ceruloplasmin, nejdůležitější krevní bílkovina obsahující měď (mol. hm. 151 kDa, 6 iontů Cu²⁺v molekule, váže více než 95 % Cu v krvi, hlavní zásobárna Cu v organismu). Katalyzuje oxidaci Fe²⁺na Fe³⁺(EC 1.16.3.1).

cGMP

cyklický guanosin-3′,5′-monofosfát, angl. cGMP z cyclic guanosine-3′-5′-monophosphate, podobně jako cAMP plní funkci druhého posla. Vzniká působením cytosolového enzymu guanylátcyklasy (EC 4.6.1.2); je odstraňován fosfodiesterasou. Uplatňuje se zejména ve světločivných buňkách při transformaci

světelného signálu na nervový vzruch, podílí se na zpracování endokrinního (hormonálního) signálu a při regulaci napětí hladkého svalstva. Některá léčiva vyvolávají relaxaci cévního epitelu tím, že zvyšují koncentraci cGMP; tímto mechanismem působí i prostředek pro zvýšení mužské potence Viagra.

Ciechanover Aaron

Avram Hershko izraelský biochemik (nar. 1947), Nobelova cena (chemie, 2004) za objev ubiquitinem zprostředkovaného odbourávání proteinů (spolu s I. Rosem a A. Hershkem). Studoval biochemii na Hebrejské Universitě v Jerusalemě. V 60. letech působil na University of Yale, USA, kde ve spolupráci s oběma spolulaureáty provedl základní experimenty související s objevem ubiquitinu (podrobněji viz I. Rose). Stále ještě působí jako vedoucí pracovník na Izraelském Institutu Technologie (Technion) v Haifě.

cistron

angl. cistron, genetická jednotka kódující jeden polypeptidový řetězec; jinými slovy, gen bez nepřekládaných úseků na konci 5′ a 3′. Někdy je tento pojem používán jako synonymum pro gen. mRNA, kódující (u prokaryot) více proteinů, se nazývá polycistronni mRNA.

citrulin

angl. citrulline, neesenciální neproteinogenní bazická aminokyselina. Vzniká v močovinovém cyklu z karbamoylfosfátu a ornithinu, je také produktem oxidace argininu při syntéze oxidu dusnatého.

Cori Carl Ferdinand

1896–1984, Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1947) za objev dráhy katalytické přeměny glykogenu (spolu se svou ženou G. T. Coriovou), dnes Coriho cyklus. Narodil se v Praze. Po absolvování gymnázia v Terstu, kde byl jeho otec ředitelem námořní biologické stanice, se zapsal na studium medicíny na Německé univerzitě v Praze. Během I. světové války sloužil v rakouské armádě jako zdravotník na italské frontě. Po válce se vrátil do Prahy, kde ukončil v roce 1920 studium a oženil se s podobně zaměřenou studentkou Gerty. V roce 1922 přijal místo biochemika na Ústavu pro studium maligních onemocnění v Buffalu (USA) a nadále trvale působil v USA. Od počátku manželé Coriovi spolupracovali na metabolismu sacharidů v živočišném organismu. Věnovali se regulační úloze hormonů insulinu a adrenalinu. Prokázali glykolysu v nádorových buňkách. V roce 1936 izolovali glukosa-1-fosfát (nazývá se proto Coriho ester) a objasnili jeho souvislost s aktivitou glykogenfosforylasy, kterou následně připravili v krystalickém stavu. Zabývali se také mechanismem působení hypofyzárních hormonů.