Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 (Další)
VŠE

C

Cori Gerty Theresa

1896–1957, Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1947) za objev dráhy katalytické přeměny glykogenu (spolu se svým manželem C. F. Cori), dnes Coriho cyklus. Narodila se v Praze. V roce 1920 absolvovala studium medicíny na zdejší Německé univerzitě. V témže roce se provdala. Po dvouleté lékařské praxi v dětské nemocnici v Praze emigrovala za svým manželem do USA, kde působila jako vědecká pracovnice. Profesorkou biochemie byla jmenována v roce 1947. Manželé Coriovi jsou jedním ze čtyř manželských párů, které získaly Nobelovu cenu za společný vědecký výzkum.

Cornforth John Warcup

John Warcup Cornforth australský chemik (1917–2013), Nobelova cena (chemie, 1975) za práci zabývající se stereochemií enzymových reakcí. Již v 16 letech začal studovat chemii a ač téměř hluchý, ve dvaceti letech s velkým úspěchem studia dokončil. Odešel na stipendium do Oxfordu (Anglie), kde se během II. světové války podílel na výzkumu penicilinu. Od roku 1962 pracoval v Milstead Laboratory of Chemical Enzymology, založené firmou Shell Research Ltd., vždy však úzce spolupracoval s britskými akademickými institucemi. Zásadním způsobem přispěl k vysvětlení stereospecificity enzymových reakcí. V roce 1977 byl povýšen do šlechtického stavu. Ve stejném roce získal Nobelovu cenu i Vladimír Prelog, a to za stereochemii organických molekul a reakcí; ve dvacátých letech studoval chemii v Praze na budoucí VŠCHT u E. Votočka a R. Lukeše.

C-reaktivní protein

zkratka CRP, angl. C-reactive protein, plasmová bílkovina syntetizovaná v játrech; její koncentrace v krvi rychle stoupá, když v organismu nastane zánětlivý proces (viz bílkoviny akutní fáze), ale také při infekčních, autoimunních i nádorových onemocněních. Základním významem diagnostického stanovení koncentrace CRP, které se dnes provádí v mnoha laboratořích praktických lékařů, je posouzení nutnosti nasazení antibiotik; v případě infekčních (bakteriálních) onemocnění, která vyvolávají zvýšení hladiny CRP, je antibiotická léčba příhodná, naopak při virových infekcích (bez zvýšení CRP) se antibiotika nedoporučují.

Crick Francis Harry Compton

Copley Medal | Definition, Winners, & Facts | Britannica anglický biofyzik (1916–2004), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1962) za příspěvek k řešení molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos informace v živých systémech (spolu s J. D. Watsonem a M. H. F. Wilkinsem). Studoval fyziku v Londýně. Během války pracoval na britské admiralitě na problematice magnetických a akustických min. V roce 1947 začal studovat biologii. Vypracoval obecnou teorii rentgenové difrakce šroubovic. Důležitým momentem jeho kariéry byla úzká spolupráce s J. D. Watsonem, která v roce 1953 vedla k objasnění struktury dvojšroubovice DNA a replikačního schématu. Později se věnoval více biochemii a genetice a přispěl k objevu genetického kódu.

CRISPR/Cas9

angl. CRISPR/Cas, experimentální metoda pomocí které lze cíleně upravovat genom, resp. buněčnou DNA. Byla navržena na základě fungování prokaryotního imunitního systému, zajišťujícího rezistenci buněk vůči cizím genetickým elementům, jako jsou plasmidy nebo fágy. Zkratka CRISPR je odvozena od Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats, což jsou krátké segmenty palindromních repetic, které si bakterie ukládá do svého genomu po napadení patogenem a které jí umožňují rychlou degradaci jeho DNA při opětovném setkání. Metoda využívá naváděcí RNA, která je komplementární k místu, které chceme v genomu narušit. K této RNA je připojena deoxyribonukleasa Cas9, která pak dané místo rozštěpí. Do takto porušené DNA je pak možné cíleně vložit krátký úsek dsDNA. Za zavedení této metody získaly J. A. Doudna a E. Charpentier v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii.

cukr invertní

angl. invert sugar, ekvimolární směs D-glukosy a D-fruktosy, vznikající kyselou nebo enzymovou (viz invertasa) hydrolýzou sacharosy. Název je odvozen od toho, že optická rotace této směsi je vlivem D-fruktosy záporná (levotočivý roztok), zatímco rotace původní sacharosy je kladná (pravotočivý roztok); působením invertasy dochází tedy k převrácení (inverzi) optické rotace. Invertní cukr tvoří podstatu medu, který vzniká ze sacharosy působením včelí invertasy.

cukry

angl. sugars, společný název pro monosacharidy a oligosacharidy (nikoli pro polysacharidy). Jsou to bílé, krystalické, ve vodě rozpustné látky vesměs sladké chuti.

cyklus alaninový

též cyklus glukosa-alaninový, angl. alanine cycle, děj probíhající při katabolickém odbourávání bílkovin (resp. aminokyselin) ve svalech. Vzhledem k tomu, že v takovéto situaci zde dochází také ke glykolytickému štěpení glukosy, může být aminoskupina z aminokyselin postupnou transaminací (s glutamátem jako meziproduktem) přenesena na pyruvát. Vznikne tak alanin, který je vyplavován do krve a odtud vychytáván játry. Zde je transaminací dusík přenesen na 2-oxoglutarát za vzniku glutamátu. Část je pak oxidačně deaminována (enzym glutamádehydrogenasa) za vzniku amonného iontu a část prenesena na oxalacetát (enzym aspartátaminotransferasa) za vzniku aspartátu. Z takto připraveného dusíku se pak v močovinovém cyklu syntetizuje močovina a uhlíková kostra alaninu (pyruvát) se ve formě glukosy (viz glukogenese) vrací do cirkulace (srov. Coriho cyklus).

cyklus buněčný

angl. cell cycle, cyklické změny probíhající v souvislosti s buněčným dělením; u eukaryot sekvence fází při dělení jádra a posléze celé buňky. Jednotlivé fáze jsou:

G₁-fáze (G značí gap = mezera, pauza) neboli postmitotická fáze, kdy buňka kumuluje materiál (především proteiny a RNA) a energii pro následující dělení;
S-fáze, kdy se syntetizuje DNA (probíhá replikace), na konci fáze má buňka všechny chromosomy zdvojeny;
G₂-fáze neboli premitotická fáze, zvojení organel a tvorba mitotického vřeténka;
M-fáze neboli mitotická fáze, vlastní rozdělení jádra (přesun chromosomů) a posléze celé buňky.

Jednotlivé fáze mohou být různě dlouhé, někdy může S-fáze přímo přejít do M-fáze. U rostlinných buněk v dělícím se pletivu trvají jednotlivé fáze obvykle 6 až 12 hodin, přičemž fáze vlastního dělení (S a M) jsou kratší než fáze G₁ a G₂. U živočišných buněk mohou být tyto fáze mnohem kratší.

cyklus Calvinův

[kaelvinúv], angl. Calvin cycle, sled reakcí popisujících fotosyntetickou fixaci CO₂ bez přímé účasti světla (též temná fáze fotosyntézy). U rostlin probíhá ve stromatu chloroplastů. Podle prvních stálých produktů asimilace, které obsahují tři atomy uhlíku, se tento cyklus nazývá také cyklus C₃ a rostliny, které fixují CO₂ pouze touto cestou, pak C₃-rostliny. Zahrnuje vlastní navázání CO₂ na akceptor (ribulosa-1,5-bisfosfát) za vzniku dvou molekul 3-fosfoglycerátu; tato reakce je katalyzována enzymem ribulosa-1,5-bisfosfát-karboxylasa/oxidasa (RUBISCO). Dvoustupňovou reakcí za účasti ATP a NADPH , které byly získány ve světlé fázi fotosyntézy, vzniká z 3-fosfoglycerátu glyceraldehyd-3-fosfát. Z této molekuly se mohou cestou glukogenese tvořit molekuly glukosy, nebo se z něj může složitou sekvencí reakcí regenerovat molekula akceptoru; v této fázi, zvané regenerační, vzniká nejdříve molekula ribulosa-5-fosfátu, která je následně fosforylována. Za výzkum asimilace oxidu uhličitého rostlinami obdržel roku 1961 M. Calvin Nobelovu cenu.