Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  ...  3  4  5  6  7  8
  VŠE

B

buňky haploidní

angl. haploid cells, buňky, které ve své genetické výbavě obsahují každý chromosom pouze v jediné kopii (pohlavní buňky), srov. buňky diploidní.

buňky kmenové

angl. stem cells, málo diferencované nebo vůbec nediferencované buňky, z nichž se mohou diferenciací vyvinout linie funkčních diferencovaných buněk. Kmenovými buňkami podle této definice jsou např. buňky zárodku (zygoty a blastuly) nebo pluripotentní kmenové buňky kostní dřeně, z nichž se vyvíjejí všechny druhy krevních buněk. V současné době je snaha použít kmenové buňky jako náhradu tělních buněk, které jsou nějakým způsobem poškozené, nebo z nich vypěstovat náhradní orgány. Snahy používat kmenové buňky pro účely reprodukční medicíny se považují z etických důvodů za nepřípustné.

buňky mnohojaderné

angl. polynucleate cells, buňky, které vznikly splynutím (viz buněčná fúze) několika buněk stejného typu, přičemž jejich jádra zůstala zachována (např. buňky příčně pruhovaného svalu).

buňky pohlavní

též gamety, angl. sex cells, buňky s polovičním počtem chromosomů (haploidní), vzniklé meiózou. Dělíme je na samičí (vajíčka u živočichů, oosféra u rostlin) a samčí (spermie u živočichů, spermatické buňky v pylu vyšších rostlin).

buňky polyploidní

angl. polyploid cellsbuňky s větším počtem sad chromosomů než dvě (srov. diploidní buňky), u živočichů obvykle s menší vitalitou. U rostlin se využívají k šlechtění. Některé odrůdy jsou např. tetraploidní nebo hexaploidní, liché stupně ploidie (tri-, penta-...) tvoří obvykle sterilní organismy (viz též buňky mnohojaderné).

Butenandt Adolf Friedrich Johan

německý biochemik (1903–1995), Nobelova cena (chemie, 1939, spolu s L. Ružičkou) za výzkum pohlavních hormonů. Během první poloviny 30. let izoloval řadu pohlavních steroidních hormonů, především estron, androsteron a progesteron. Poté, co se prokázalo, že androsteron může být syntetizován z cholesterolu, Butenandt a Ružička syntetizovali progesteron a testosteron. Butenandtovy objevy později umožnily syntézu kortizonu (a dalších kortikosteroidů) a následně vývoj hormonální antikoncepce. Zabýval se také hmyzími hormony (syntetizoval ekdyson) a feromony. V důsledku Hitlerova zákazu mohl převzít Nobelův diplom a medaili až v roce 1949. 



Stránka: (Předchozí)   1  ...  3  4  5  6  7  8
  VŠE