Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 7 8 (Další)
VŠE

B

biosyntéza pyrimidinových nukleotidů

angl. pyrimidine nucleotides biosynthesis, proces, který vychází z karbamoylfosfátu (oranžová),

který kondenzuje s asparagovou kyselinou (zelená) za vzniku látek, které již mají základní strukturu pyrimidinového heterocyklu (srov. postupnou výstavbu purinového jádra). Nejdůležitější z těchto derivátů je orotát, který reaguje s 5-fosforibosyl-1-difosfátem za vzniku nukleotidu, jenž je dále upravován na nukleotidy základních bází.

biosyntéza triacylglycerolů a fosfatidů

též lipogenese, angl. triacylglycerol and phosphatide biosynthesis, probíhá v cytosolu,

u obratlovců především v jaterních a v tukových buňkách. Vychází z aktivovaných mastných kyselin v podobě acyl-CoA, které jsou transferasami přenášeny na sn-glycerol-3-fosfát (aktivovaný glycerol vznikající buď redukcí dihydroxyacetonfosfátu nebo fosforylací glycerolu); tímto způsobem vzniká fosfatidová kyselina. Z ní mohou být za současného štěpení CTP syntetizovány fosfatidy, nebo po hydrolytickém odštěpení fosfátu může být další transferasovou reakcí připojen třetí acylový zbytek a vznikne triacylglycerol.

biotechnologie

angl. biotechnology, obor, využívající organismů, buněk, jejich součástí a molekulárních analogů k výrobě produktů a ke službám. Nejstaršími biotechnologiemi, známými již ve starověku, jsou kvasné procesy (viz fermentace). V moderním pojetí jde hlavně o postupy založené na znalostech molekulové genetiky s využitím genového inženýrství. Patří sem např. produkce antibiotik fermentačními postupy, výroba rekombinantních bílkovin, koncentrování minerálů pomocí mikroorganismů (loužení rud), příprava biosenzorů pro analytickou chemii, výroba průmyslových enzymů (pro prací prášky apod.), degradace odpadů mikroorganismy (např. čištění půdy zamořené ropnými produkty, bioplynové stanice), biotransformace některých látek a produkce monoklonálních protilátek.

biotin

angl. biotin, viz vitamin B7.

biotransformace cizorodých látek

angl. xenobiotic transformation, součást procesu vylučování cizorodých látek (xenobiotik), zejména farmak a toxických látek, z organismu. Některá xenobiotika se sice mohou z organismu vyloučit beze změny, většina však musí být transformována: v první fázi se obvykle hydroxylují a ve druhé se navážou na polární metabolity (glukuronová kyselina, glutathion, některé aminokyseliny). Tím se zpravidla zvýší jejich rozpustnost ve vodě, a tak se usnadní jejich vyloučení. Jinou častou biotransformací je methylace. Studiem biotransformací se zabývá xenobiochemie.

biotransformace průmyslová

též biokonverze, angl. industrial biotransformation, obvykle jednostupňová chemická přeměna určité látky realizovaná pomocí organismů (většinou mikroorganismů) nebo jejich součástí (enzymů, viz biotechnologie). Biotransformacemi se běžně vyrábějí např. octová kyselina (z ethanolu), sorbosa (pro produkci askorbové kyseliny), některé steroidy, salicylová kyselina a 6-aminopenicilinová kyselina.

bisfosfoglycerát

angl. bisphosphoglycerate, pod tento termín se zahrnuje:

1,3-bisfosfoglycerát, též 3-fosfo-glyceroylfosfát, meziprodukt glykolysy a glukogenese. V glykolyse vzniká dvoustupňovou dehydrogenací glyceraldehyd-3-fosfátu (glyceraldehyd-3-fosfátdehydrogenasa, EC 1.2.1.12); přenosem fosfátové skupiny, vázané anhydridovou vazbou na uhlík C1, na ADP je pak syntetizováno ATP (substrátová fosforylace).
2,3-bisfosfoglycerát, důležitá regulační molekula. Jako allosterický inhibitor snižuje afinitu hemoglobinu ke kyslíku a umožňuje tak uvolnění kyslíku z vazby a jeho přechod z erythrocytu do tkání.

Blackburn Elizabeth Helen

Elizabeth H. Blackburn molekulární bioložka (nar. 1948), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 2009) za příspěvek k pochopení funkce telomer a enzymu telomerasy (spolu s Carol Greider a Johnem Szostakem). Narodila se na Tasmanii, mládí prožila v Austrálii, kde také na universitě v Melbourne získala bakalářský a magisterský titul v oboru biochemie. Roku 1975 získala Ph.D. na univerzitě v Cambridge (Anglie), kde spolupracovala s F. Sangerem. Od roku 1978 působí na různých univerzitách v USA a má dnes americké i australské občanství. Soustavně se věnuje výzkumu telomer a telomerasy, ale také také otázkám bioetiky, zejména možnosti využití lidských kmenových buněk v medicíně.

Blobel Günter

Günter Blobel lékař a biochemik (1936–2018), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1999) za objev, že proteiny obsahují vnitřní signál, který řídí jejich transport a lokalizaci v buňce. Narodil se ve Waltersdorfu (Slezsko, tehdejší Německo), vystudoval medicínu v Tübingen (Německo), od 60. let pracuje v USA. Získal americké občanství, současně byl německým občanem; celý finanční obnos z Nobelovy nadace věnoval na obnovu Frauenkirche a synagogy v Drážďanech, kde jako osmiletý přežil bombardování. V 80. letech prokázal, že proteiny obsahují signální peptidovou sekvenci, která řídí jejich intracelulární transport, označuje se targeting. Tento „adresový kód“ určuje, zda protein projde membránou do určité organely, stane se integrální membránovou bílkovinou nebo bude exportován z buňky.

Bloch Konrad Emil

chemik (1912–2000), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1964) za objevy týkající se mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin (spolu s F. Lynenem). Narodil se v Neisse v Horním Slezsku (tehdejším Německu). V Mnichově vystudoval chemii a získal titul chemického inženýra. V důsledku pronásledování Židů před válkou odešel do USA, kde se stal profesorem biochemie. V roce 1942 se mu spolu s D. Rittenbergrem podařilo popsat metabolickou cestu, jíž je cholesterol syntetizován z aktivované octové kyseliny, acetyl-CoA; zájem o cholesterol ho vědecky zaměstnával po dalších 20 let. Zabýval se také výzkumem metabolismu nenasycených mastných kyselin a biosyntézou glutathionu.