Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  ...  120  121  122  123  124  125  126  127  128  129  (Další)
  VŠE

Z

zelený fluorescenční protein

angl. green fluorescent protein, zkr. GFP, malá bílkovina (27 kDa), izolovaná z medúzy, která fluoreskuje ve viditelné části spektra (absorbuje modré záření, vyzařuje zelené). Její fluorofor vzniká modifikací postranních řetězců Ser, Tyr a Gly. V biochemii a molekulární biologii se často využívá tak, že se její gen připojí ke genu studované bílkoviny; je tedy možno vizualizovat expresi studovaného rekombinantního proteinu a sledovat jeho buněčnou lokalizaci. V současné době jsou k dispozici i fluoreskující bílkoviny jiných barev. Za objev a výzkum GFP získali v roce 2008 O. Shimomura, M. Chalfie a R. Y. Tsien Nobelovu cenu za chemii.

zpětný tok elektronů elektron-transportním komplexem

angl. reverse flow of electrons through electron-transport complex, endergonický mechanismus, pomocí něhož mohou chemolithotrofní mikroorganismy redukovat NAD(P)+ a získávat tak NAD(P)H potřebný k redukci CO2 a syntéze organických látek. Zdrojem potřebných elektronů bývají dusitany nebo sirné sloučeniny (siřičitany nebo sulfan). Energie potřebná k tomuto procesu se získává z proton-motivní síly, která se generuje díky aerobní exergonické oxidaci výše zmíněných redukovaných substrátů; ukládá se pomocí ATP-synthasy do ATP. Díky takto získanému energetickému zdroji mohou pak elektrony "téci" elektron-transportním systémem v "opačném" směru, přičemž jednotlivé oxidačně-redukční kroky jsou spojeny s hydrolýzou ATP. Uvádí se, že energie potřebná k redukci NAD(P)+ tímto způsobem je až pětkrát vyšší než energie získaná oxidací NAD(P)H v "normálním" dýchacím řetězci.

                                                             


zygota

angl. zygote, při pohlavním rozmnožování první buňka nově vzniklého organismu, diploidní buňka vzniklá splynutím samčí a samičí gamety.

Ž

živočichové homoiotermní

též endotermní nebo teplokrevní, angl. homoiothermic nebo warm-blooded animals, vyšší obratlovci (ptáci a savci), kteří udržují stálou tělesnou teplotu (srov. živočichové poikilothermní).

živočichové poikilotermní

též ektotermní nebo studenokrevní, angl. poikilotherrnic nebo cold-blooded animals, živočichové, jejichž tělesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí (srov. živočichové homoiothermní).

živočichové – rozdělení podle způsobu vylučování dusíku

angl. animals – classification based on nitrogen excretion, rozlišujeme živočichy

  • amonotelní, vylučují dusík ve formě amonných iontů, především vodní živočichové;
  • urikotelní, vylučují dusík ve formě močové kyseliny, živočichové s omezeným kontaktem s vodou (vejcorodí: ptáci, plazi, suchozemský hmyz);
  • ureotelní, vylučují dusík ve formě močoviny (savci).
(Srov. koloběh dusíku).

žlázy

angl. glands, specializované tkáně nebo orgány vylučující látky (ve formě roztoků), a to do prostředí vnějšího (žlázy exokrinní) nebo vnitřního (žlázy endokrinní). Mezi exokrinní žlázy savců patří jak žlázy potní, slzné a mléčné, jež vylučují roztoky přímo z organismu, tak slinivka břišní (pankreas), játra (vylučující žluč) a žlázy slinné vylučující roztoky do trávicího traktu. Endokrinní žlázy vylučují systémové hormony do krevního řečiště (viz hormony – rozdělení podle endokrinních žláz). Některé žlázy (slinivka břišní, mužské pohlavní žlázy) jsou zároveň povahy exokrinní i endokrinní. Kromě žláz vylučují určité látky i žlázové buňky (obvykle epitelové tkáně), které jsou součástí orgánů jiného typu; např. buňky žaludku vylučují do trávicího traktu pepsinogen a kyselinu chlorovodíkovou, placenta některé hormony atd.

žlázy endokrinní

též žlázy s vnitřní sekrecí, angl. endocrine tissues, žlázy, jejichž dominantním úkolem je syntetizovat a vylučovat do krevního řečiště endokrinní hormony. Patří sem:
Je nutno podotknout, že endokrinní hormony produkují i tkáně, pro něž tato činnost není hlavní, a které tedy mezi žlázy neřadíme. Tak tuková tkáň vylučuje leptin, ledviny erythropoetin, některé žaludeční buňky gastrin atd.

2

2-oxo

též glutamát, Glu nebo E, angl. glutamic acid nebo glutamate, proteinogenní glukogenní neesenciální aminokyselina kyselé povahy. Volná se uplatňuje v mnohých reakcích, zejména při přenosu dusíkového atomu (transaminace). Velmi důležitá je dehydrogenace glutamátu doprovázená odštěpením amoniaku (viz glutamátdehydrogenasa). Je prekursorem biosyntézy neesenciálních aminokyselin glutaminu a prolinu. Vyrábí se průmyslově ve velkém množství, její monosodná sůl (glutamát sodný) se přidává do potravin. Glutamová kyselina je nejdůležitějším excitačním (budivým) neurotransmiterem v centrální nervové soustavě (až 75 % excitace) a v sítnici. Její dekarboxylací vzniká tlumivý neurotransmiter GABA (viz kyselina γ-aminomáselná). 

2-oxoglutarát

angl. 2-oxoglutarate, ve starší terminologii α-ketoglutarát, anion 2-oxoglutarové kyseliny, akceptor aminoskupin při transaminacích (viz kyselina glutamová), meziprodukt citrátového cyklu, kde podléhá oxidační dekarboxylaci (viz multienzymové jednotky).    
 




Stránka: (Předchozí)   1  ...  120  121  122  123  124  125  126  127  128  129  (Další)
  VŠE