Biochemický slovník
Biochemický slovník
Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL
T |
---|
technologie fermentačnítéž kvasné technologie, angl. fermentation technologies, souhrnné označení biotechnologických postupů využívajících metabolického aparátu mikroorganismů k výrobě různých produktů, např. alkoholických nápojů, ethanolu, organických kyselin, aminokyselin, vitaminů, steroidních hormonů, antibiotik, ale i droždí nebo krmné biomasy. | |
technologie hybridomovéangl. hybridoma technologies, metodiky využívající
hybridomů, a to nejčastěji k výrobě monoklonálních protilátek. | |
technologie rekombinantníangl. recombinant technologies, soubor metodik využívajících
rekombinantní DNA, a to zejména:
| |
telomerasyangl. telomarases, neobvyklé RNA-dependentní DNA-polymerasy (EC 2.7.7.49) nesoucí si vlastní molekulu RNA jako templát pro tvorbu DNA. Jejich úkolem v buňkách je obnovovat délku zkracujících se telomer. | |
telomeryz řeckého telos = zakončení, angl. telomers, koncové části lineárních chromosomů. Při buněčném dělení se telomery zkracují kvůli neschopnosti DNA-polymeras syntetizovat konce lineárních řetězců DNA. Původní délka se působením enzymu telomerasy může v některých buňkách obnovit (buňky pohlavní, kmenové, rakovinné atd.). Telomery nekódují proteiny a obsahují krátké opakující se sekvence. Postupné zkracování telomer vede ke stárnutí buňky a její programované buněčné smrti, čímž se zabrání nekontrolovatelnému buněčné dělení. Za studium telomer a telomeras získali C. W. Greider, E. H. Blackburn a J. W. Szostak v roce 2009 Nobelovu cenu. | |
templátangl. template, jednořetězcový poly(deoxy)ribonukleotid, využívaný jako zdroj informace při řízené biologické polymeraci (viz řetězec templátový). | |
tenzidyangl. tensides nebo surfactants, látky, které snižují povrchové napětí rozpouštědla (v biochemii vody). Jejich molekuly obsahují polární a nepolární část (viz amfipatické molekuly). V průmyslu i domácnostech se užívají zejména jako čistící a prací prostředky. | |
teorie buněčnáangl. cell theory, teorie formulovaná na počátku 19. století, viz buňka. | |
teorie chemiosmotickáangl. chemiosmotic theory, představa vysvětlující spřažení oxidace redukovaných
kofaktorů (NADH a FADH) se syntézou ATP (ADP + Pi → ATP + H2O) v mitochondriích. Vychází z předpokladu, že energie získaná oxidací kofaktorů v dýchacím řetězci (na obr. to je elektron-transportní systém), je nejdříve využita k aktivnímu transportu vodíkových iontů (H+) přes vnitřní membránu mitochondrie do mezimembránového prostoru. Matrix mitochondrie se tak o ionty H+ ochuzuje, a navíc vůči cytosolu získává záporný potenciál. Vzniká specifická forma energie zvaná proton-motivní síla, která tlačíionty H+ zpět do matrix. Zpětný (exergonický, pasivní) transport H+ je umožněn membránovým enzymem ATP-synthasou (EC 7.1.2.2), která uvolněnou energii využívá k výše zmíněné syntéze ATP. Na základě tohoto obecného mechanismu je ATP syntetizován jak v aerobně pracujících mitochondriích, tak na buněčných membránách aerobních a nefermentujících anaerobních mikroorganismů. Proton-motivní síla je generována i při fotosyntéze na membráně thylakoidů, kde je analogicky využívána k syntéze ATP. Za příspěvek k pochopení přenosu biologické energie vypracováním chemiosmotické hypotézy obdržel roku 1978 P. Mitchell Nobelovu cenu. | |
teratogenyangl. teratogens, látky vyvolávající morfologické a funkční odchylky organismu v průběhu vývoje zárodku. | |