Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
A |
---|
aparát Golgihotéž Golgiho komplex nebo diktyosom, angl. Golgi complex nebo Golgi apparatus nebo Golgi body, organela mnoha eukaryotních buněk tvořená několika paralelně uloženými diskovitými membránovými váčky. Jsou v ní lokalizovány enzymy ukončující glykosylaci bílkovin (viz glykoproteiny). Slouží také jako třídící centrumpro rozhodování o tom, zda bílkovina bude sekretována do extracelulárního prostoru, stane se součástí lysosomů či bude zabudována do buněčné membrány; podobně jsou zde tříděny i buněčné lipidy. | |
apoenzymyangl. apoenzymes, peptidové (aminokyselinové) části složených enzymů (viz holoenzymy). | |
apolipoproteinyangl. apolipoproteins, specifické
bílkoviny tvořící proteinovou část krevních lipoproteinů. Pomáhají vytvořit a stabilizovat strukturu lipoproteinových částic. Jako aktivátory či inhibitory spolupůsobí s některými enzymy a zprostředkují interakci lipoproteinů s plasmatickými membránami tkáňových buněk. | |
apoproteinangl. apoprotein, bílkovina zbavená svých přirozených prostetických skupin (sacharidových částí, vázaných kovů, hemu, fosfátových skupin atd.). Obsahuje tedy pouze jeden nebo více příslušných peptidových řetězců. | |
apoptózaangl. apoptosis, řízená smrt buňky, způsobená
naprogramovanou sebevraždou; vychází z jejího genetického programu, nebo je vyvolána vnějším podnětem. Organismus se tak zbavuje buněk opotřebovaných či z nějakých důvodů nefunkčních (buněk infikovaných viry, nádorových buněk atd.). Apoptóza je také součástí ontogeneze, kdy z určitých skupin buněk vznikají některé tělní dutiny a oddělují se některé části organismu (např. vznik ústní dutiny či oddělení prstů během vývoje plodu apod.). Při apoptóze se aktivují specifické cysteinové proteasy (kaspasy EC 3.4.22.36 a EC 3.4.22.55 až EC 3.4.22.64) a jaderné endonukleasy. Poškozuje se jaderná DNA a zastavují se všechny biosyntetické pochody v buňce; postupně vznikají apoptotická tělíska, která jsou nakonec fagocytována makrofágy (specifickým druhem bílých krvinek). Na rozdíl od nekrózy nedochází k vylití obsahu buňky, které může spouštět zánětlivou reakci. | |
aquaporinyangl. aquaporins, skupina transmembránových proteinů zajišťujících specifický přenos vody skrz buněčnou membránu. V současné době je dobře popsáno deset různých tkáňově specifických lidských aquaporinů. Za objev transmembránových vodních kanálů obdržel roku 2003
P. Agre Nobelovu cenu. | |
Arber Werneršvýcarský mikrobiolog (nar. 1929), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1978) za objev restrikčních enzymů a jejich aplikaci v molekulové genetice (spolu s D. Nathansem a H. O. Smithem). Na přelomu 50. a 60. let navázal na práce S. Lurii (Nobelova cena, 1969) týkající se interakce bakteriofága a hostitelské bakteriální buňky. Arber se zaměřil na působení ochranných enzymů přítomných v bakteriích. Tyto enzymy nazývané restrikční omezují růst bakteriofágů tím, že specificky štěpí jejich DNA. | |
argininArg nebo R, angl. arginine, nejbazičtější z proteinogenních aminokyselin, glukogenní aminokyselina, neesenciální pro dospělého člověka, esenciální pro děti (také pro mladé potkany nebo kuřata), meziprodukt močovinového cyklu a prekursor tkáňového hormonu oxidu dusnatého. Vzniká v močovinovém cyklu z neproteinogenní aminokyseliny ornithinu. | |
archebakterietéž archea, angl. archaebacteria, jednobuněčné chemoorganotrofní nebo chemolithotrofní mikroorganismy (viz organismy – rozdělení podle způsobu výživy). Ačkoliv mají základní charakteristiky prokaryot, vykazují jisté znaky eukaryot, zejména z hlediska organizace genomu a exprese genů. Jsou definovány na základě homologie sekvencí rRNA. Do skupiny archea patří většina methanogenních, jakož i extremně halofilních mikroorganismů. | |
Arnold Frances Hamiltonamerická chemická inženýrka (nar. 1956), Nobelova cena (chemie, 2018) za průkopnické využití řízené evoluce k tvorbě enzymů s vylepšenými nebo novými funkcemi. V roce 1979 získala bakalářský titul v oboru strojního a leteckého inženýrství a v roce 1985 doktorát v oboru chemického inženýrství. Působí na Kalifornském technologickém institutu, kde je v současné době profesorkou chemie, inženýrství, bioinženýrství a biochemie. Řízená evoluce je metoda, pomocí níž lze zavést určitou mutaci do sekvence bílkoviny. Existují například mikroorganismy s oslabenými mechanismy dohlížejícími na správnou replikaci DNA. Když je do takového mikroorganismu vložen nějaký gen, po čase může být izolován zpět a v jeho sekvenci budou obsaženy různé mutace. Tyto mutované proteiny jsou poté testovány a pokud dojde ke zlepšení požadované funkce, jsou vybrány do další iterace. Laureátka pokračuje ve výzkumu řízené evoluce a jejímu využití v medicíně, chemii a energetice, a to především k produkci "zelené" energie a k ekologické chemické syntéze. | |