Biochemický slovník

angl. dextrans, polysacharidy bakteriálního původu, složené z glukosových jednotek, vázaných převážně vazbami α(1→6) a menším množstvím vazeb α(1→3) a α(1→4). Jsou rozpustné ve vodě a používají se někdy jako náhražka krevní plasmy. Prokřížením vláknitých molekul bifunkčními činidly vznikají polosyntetické trojrozměrné nerozpustné hydrofilní polymery, které se používají jako nosiče pro chromatografii (zejména gelovou).

angl. dextrins, ve vodě rozpustné oligo- a polysacharidy vynikající štěpením škrobu uvnitř řetězce, nejčastěji enzymem α-amylasou. Průmyslově se též vyrábějí termickým rozkladem škrobu (technické dextriny). Cyklodextriny jsou oligoglukany s cyklickou strukturou, které se v poslední době využívají v řadě laboratorních i průmyslových aplikací.

angl. dioxygenases, skupina enzymů ze třídy oxidoreduktas, které katalyzují reakci substrátu (často i dvou různých substrátů) s molekulovým kyslíkem, přičemž oba atomy kyslíku jsou včleněny do molekul vznikajících produktů; nevzniká tedy voda (viz např. prokolagen-prolin-dioxygenasa, EC 1.14.11.2, srov. oxygenasy, monooxygenasy a oxidasy).

angl. dipeptidases, enzymy ze třídy hydrolas (EC 3.4.13.-), katalyzující štěpení dipeptidů na aminokyseliny: AK₁-AK₂ + H₂O → AK₁ + AK₂.

angl. drugs, látky ovlivňující činnost organismu a sloužící jako léčiva; v užším smyslu přírodní nebo syntetické látky využívané (nebo zneužívané) k ovlivnění nervové soustavy.

angl. multifunctional enzymes, enzymy, které katalyzují dvě (často i více) chemických reakcí. Nejznámějším příkladem je živočišná synthasa mastných kyselin, která, ač složena pouze ze dvou identických polypeptidových řetězců, obsahuje dvě komplexní aktivní centra, z nichž každé katalyzuje celou sekvenci biosyntézy mastných kyselin (srov. jednotka multienzymová).

angl. aldol, organická sloučenina mající ve své molekule alkoholovou i aldehydovou skupinu (viz aldolová kondenzace).

angl. capillary electrophoresis, elektromigrační metoda, která se provádí v kapiláře naplněné nosným elektrolytem a ponořené oběma konci do elektrodových nádobek. Při separaci látek se zde vedle elektroforetického principu (pohyb nabitých molekul v elektrickém poli) uplatňuje též elektroosmotický tok (angl. electroosmotic flow, EOF), což je spontánní tok kapaliny v kapiláře v důsledku náboje (obvykle záporného) na vnitřní stěně kapiláry. Protiionty (obvykle kationty) se shromažďují u povrchu kapiláry a vytvářejí dvojvrstvu, která se po umístění kapiláry do stejnosměrného elektrického pole začne pohybovat ke katodě a strhává s sebou veškerou kapalinu v kapiláře. Výsledný pohyb molekul je pak součtem (či rozdílem) elektroforetického pohybu a EOF.

angl. bioenergetics, interdisciplinární vědní obor na rozhraní mezi biochemií a fyzikální chemií, zabývající se přeměnami energie v organismech.