Všechny kategorie

Stránka: (Předchozí)   1  ...  120  121  122  123  124  125  126  127  128  129  (Další)
  VŠE

ÚROVEŇ BIOCHEMIE II

vlásenka

angl. hairpin nebo hairpin loop, útvar tvořený jednořetězcovou DNA nebo RNA, v níž jsou určité úseky tvořenyvlasenka.01.jpg komplementárními bázemi, které se navzájem párují a mohou vytvářet jistou formu dihelixu. Jsou známy z tRNA, kde tvoří jednotlivé jetelové lístky, ale i z vlásenkovitých struktur DNA, kde se např. uplatňují jako signál pro ukončení transkripce.


vlastnosti chaotropní

angl. chaotropic properties, schopnost některých látek rozrušovat strukturu vody, zejména vodíkové vazby mezi molekulami, neboť samy s vodou tyto vazby vytvářejí. Typickými chaotropními látkami jsou močovina a guanidinhydrochlorid, které ve vysokých koncentracích (9 mol/l u močoviny, 6 mol/l u guanidinhydrochloridu) působí jako vysoce účinná denaturační činidla bílkovin, která převádějí nativní strukturu bílkoviny do podoby statistického klubka. Díky schopnosti vytvářet vodíkové vazby s atomy v peptidových vazbách výrazně zvyšují rozpustnost takto denaturovaných bílkovin.

xanthin

angl. xanthine, významný meziprodukt odbourávání purinových bází nukleových kyselin, a to jak adeninu, tak guaninu.
                                                                                                                                                                                                    

xenobiochemie

angl. xenobiochemistry, podobor biochemie zabývající se osudem cizorodých látek v organismu (viz biotransformace cizorodých látek). Z řeckého xenos = cizí.

zelený fluorescenční protein

angl. green fluorescent protein, zkr. GFP, malá bílkovina (27 kDa), izolovaná z medúzy, která fluoreskuje ve viditelné části spektra (absorbuje modré záření, vyzařuje zelené). Její fluorofor vzniká modifikací postranních řetězců Ser, Tyr a Gly. V biochemii a molekulární biologii se často využívá tak, že se její gen připojí ke genu studované bílkoviny; je tedy možno vizualizovat expresi studovaného rekombinantního proteinu a sledovat jeho buněčnou lokalizaci. V současné době jsou k dispozici i fluoreskující bílkoviny jiných barev. Za objev a výzkum GFP získali v roce 2008 O. Shimomura, M. Chalfie a R. Y. Tsien Nobelovu cenu za chemii.

zpětný tok elektronů elektron-transportním komplexem

angl. reverse flow of electrons through electron-transport complex, endergonický mechanismus, pomocí něhož mohou chemolithotrofní mikroorganismy redukovat NAD(P)+ a získávat tak NAD(P)H potřebný k redukci CO2 a syntéze organických látek. Zdrojem potřebných elektronů bývají dusitany nebo sirné sloučeniny (siřičitany nebo sulfan). Energie potřebná k tomuto procesu se získává z proton-motivní síly, která se generuje díky aerobní exergonické oxidaci výše zmíněných redukovaných substrátů; ukládá se pomocí ATP-synthasy do ATP. Díky takto získanému energetickému zdroji mohou pak elektrony "téci" elektron-transportním systémem v "opačném" směru, přičemž jednotlivé oxidačně-redukční kroky jsou spojeny s hydrolýzou ATP. Uvádí se, že energie potřebná k redukci NAD(P)+ tímto způsobem je až pětkrát vyšší než energie získaná oxidací NAD(P)H v "normálním" dýchacím řetězci.

                                                             


zygota

angl. zygote, při pohlavním rozmnožování první buňka nově vzniklého organismu, diploidní buňka vzniklá splynutím samčí a samičí gamety.

živočichové homoiotermní

též endotermní nebo teplokrevní, angl. homoiothermic nebo warm-blooded animals, vyšší obratlovci (ptáci a savci), kteří udržují stálou tělesnou teplotu (srov. živočichové poikilothermní).

živočichové poikilotermní

též ektotermní nebo studenokrevní, angl. poikilotherrnic nebo cold-blooded animals, živočichové, jejichž tělesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí (srov. živočichové homoiothermní).

žlázy

angl. glands, specializované tkáně nebo orgány vylučující látky (ve formě roztoků), a to do prostředí vnějšího (žlázy exokrinní) nebo vnitřního (žlázy endokrinní). Mezi exokrinní žlázy savců patří jak žlázy potní, slzné a mléčné, jež vylučují roztoky přímo z organismu, tak slinivka břišní (pankreas), játra (vylučující žluč) a žlázy slinné vylučující roztoky do trávicího traktu. Endokrinní žlázy vylučují systémové hormony do krevního řečiště (viz hormony – rozdělení podle endokrinních žláz). Některé žlázy (slinivka břišní, mužské pohlavní žlázy) jsou zároveň povahy exokrinní i endokrinní. Kromě žláz vylučují určité látky i žlázové buňky (obvykle epitelové tkáně), které jsou součástí orgánů jiného typu; např. buňky žaludku vylučují do trávicího traktu pepsinogen a kyselinu chlorovodíkovou, placenta některé hormony atd.

Stránka: (Předchozí)   1  ...  120  121  122  123  124  125  126  127  128  129  (Další)
  VŠE