Biochemický slovník

Všechny kategorie

Stránka: (Předchozí) 1 ... 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 (Další)
VŠE

ÚROVEŇ BIOCHEMIE II

thrombin

angl. thrombin, koagulační faktor IIa, enzym, odštěpující na konci koagulační kaskády fibrinopeptidy z fibrinogenu (EC 3.4.21.5). Jeho katalytickou skupinou je serinová proteasa a vykazuje

značnou homologii s trávícími enzymy trypsinem, chymotrypsinem a elastasou. Vzniká rozštěpením molekuly prothrombinu (faktor II) aktivovaným faktorem Xa (EC 3.4.21.6); tato reakce je významně urychlována přítomností aktivovaného faktoru Va a fosfolipidů, je naopak inhibována heparinem. Zatímco prothrombin je tvořen 582 aminokyselinovými zbytky, aktivní thrombin obsahuje pouze 259 zbytků. Syntéza prothrombinu je podobně jako v případě některých dalších koagulačních faktorů závislá na vitaminu K, který se podílí na posttranslační karboxylaci postranních řetězců zbytků glutamové kyseliny (vzniká γ-karboxyglutamylový zbytek).

thyreotropin

thyreoideu-stimulující hormon, TSH, též thyrotropin, angl. thyroid-stimulating hormone, hormon (glykoprotein) uvolňovaný adenohypofýzou, který stimuluje štítnou žlázu, a zvyšuje tak produkci trijodthyroninu (T3) a thyroxinu (T4). Měření hladiny TSH v krvi se využívá k diagnostice onemocnění štítné žlázy.

thyroxin

angl. thyroxine, zkr. T4, hormon vylučovaný štítnou žlázou. Vzniká posttranslační modifikací bílkoviny thyreoglobulinu, v níž se postupně na zbytky tyrosinu vnášejí čtyři atomy jodu; postranní řetězce tyrosinů se pak propojí a hormon se uvolní proteolytickým rozštěpením. Odštěpením jednoho atomu jodu vzniká hormon trijodthyronin (T3). Tyto hormony ovlivňují oxidační procesy, termoregulaci a urychlují odbourávání tuků a sacharidů. Při fyziologických koncentracích oba hormony stimulují syntézu mRNA a bílkovin. Při zvýšené koncentraci zvyšují katabolismus do té míry, že organismus ztrácí dusík (negativní dusíková bilance) a vyčerpává své tukové zásoby (Basedowova choroba, též Gravesova choroba). Podporují diferenciaci buněk.

tlak osmotický

angl. osmotic pressure, tlak vyvolaný tokem rozpouštědla tlak_osmoticky.schema.01.gif

polopropustnou membránou do toho prostoru, v němž je roztok s vyšší koncentrací rozpuštěných molekul nebo iontů. Je dán van´t Hoffovou rovnicí: π = RT Σc_i, kde π je osmotický tlak, R plynová konstanta, T termodynamická (absolutní) teplota a c_i koncentrace jednotlivých osmoticky aktivních částic. Fyziologicky se tato vlastnost vodných roztoků uplatňuje především při filtraci a resorpci vody v ledvinách a při transportu roztoků v rostlinách. Při zacházení zejména s křehkými živočišnými buňkami je třeba dbát na to, aby roztoky, v nichž jsou přechovávány, měly fyziologický osmotický tlak (viz izotonicita). Za objevy zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku kapalin získal roku 1901 J. H. van't Hoff Nobelovu cenu.

tokoferoly

angl. tocopherols, viz vitamin E.

transdukce hormonálního signálu

angl. hormone signal transduction, sled událostí popisujících přenos signálu a příslušnou odpověď buněk. Zahrnuje zejména tyto kroky:

biosyntézu a uchovávání hormonu v buňkách;
sekreci hormonu;
transport hormonu k cílové buňce (u endokrinních hormonů tokem krve);
vazbu hormonu na příslušný receptor spojenou se změnou jeho konformace;
sled událostí v buňce vedoucí ke změnám jejího chování (např. ve spojení se syntézou druhých poslů, fosforylací intracelulárních enzymů, expresí příslušných genů atd.);
snížení produkce hormonu mechanismem negativní zpětné vazby;
odstranění hormonu (pokles jeho koncentrace).

Viz též amplifikace signálu.

transelektronasy

angl. transelectronases, nesystémové označení enzymů přenášejících elektrony z donoru na akceptor. Typickými představiteli této skupiny enzymů jsou cytochrom-c-oxidasa (kotvený komplex IV dýchacího řetězce, EC 7.1.1.9) či superoxiddismutasa (EC 1.15.1.1).

transferrin

angl. transferrin, krevní glykoprotein, jehož funkcí je vázat Fe³⁺, vytvářet jeho pohotovostní zásobu v krvi a transportovat jej mechanismem endocytózy do buněk.

transkripce reverzní

angl. reverse transcription, proces katalyzovaný enzymem RNA-dependentní-DNA-polymerasou (EC 2.7.7.49, viz DNA-polymerasa, srov. RNA-polymerasa pro normální transkripci), při němž se podle RNA (templát) syntetizuje dvouřetězcová DNA. Jde o významný krok životního cyklu retrovirů, které mají svou genetickou informaci uloženou v molekule RNA, reverzní transkripcí ji transformují do DNA a tu pak inkorporují do chromosomu hostitelské buňky. Reverzní transkripce se využívá v genovém inženýrství, neboť pomocí ní lze funkční mRNA "přepsat" do podoby cDNA (komplementární DNA, genu pro určitou bílkovinu bez intronů), kterou lze po namnožení polymerasovou řetězovou reakcí použít pro přípravu rekombinantní bílkoviny. Do skupiny reverzních transferas řadíme i telomerasu.

transport bílkovin kotranslační a posttranslační

též targeting (target, čti target = cíl), angl. cotranslational and posttranslational transport of proteins, cílení nebo směrování bílkovin, souhrnný název procesů umožňujících správnou a cílenou lokalizaci bílkovin. Ke kotranslačnímu transportu dochází při translaci na hrubém endoplasmatickém retikulu, kdy hydrofobní vedoucí sekvence umožňuje, aby bílkovina prošla membránou do endoplasmatického retikula a tam byla dále upravována (zejména odštěpením vedoucí sekvence a glykosylací). Posttranslační transport bílkovin (vylučování extracelulárních bílkovin z buňky, přesuny mezi jednotlivými organelami atd.) je zajišťován různými váčky a následně mechanismy exocytózy.