Biochemický slovník

též sulfurizační, angl. sulfur-oxidizing bacteria, aerobní chemolithotrofní bakterie, využívající jako zdroj energie oxidaci redukovaných sirných sloučenin (zejména sulfanu) molekulovým kyslíkem.

angl. bacteriochlorophyll, pigment fotosyntetizujících bakterií. Ve srovnání s chlorofylem zelených rostlin a řas má absorpční maxima posunuta k delším vlnovým délkám. Proto mohou tyto bakterie žit v oceánech pod vrstvou zeleného planktonu, tvořeného převážně řasami.

kanadský lékař (1891–1941), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1923) za objev insulinu (spolu s J. J. R. Macleodem). Vystudoval medicínu v Torontu, během I. světové války sloužil v armádě ve Francii, kde byl raněn, a poté působil jako praktický lékař. V roce 1921 spolu se studentem medicíny C. H. Bestem v laboratoři J. J. R. Macleoda prokázal, že hladinu glukosy v krvi (glykemii) lze u psa významně snížit, když se mu vstříkne extrakt z Langerhansových ostrůvků, v nichž je syntetizován insulin. Podařilo se jim izolovat tento hormon v podobě, která mohla být podávána lidem, trpícím cukrovkou (diabetes mellitus); tento objev umožnil milionům nemocným návrat do „normálního“ života. V roce 1934 byl jmenován Rytířem Britského imperia. Během 2. světové války sloužil jako styčný důstojník mezi britskou a americkou lékařskou službou; zahynul při leteckém neštěstí armádního letounu. (C. H. Best nedostal Nobelovu cenu, protože v době výzkumu byl ještě studentem.)