Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
R |
---|
racemasyangl. racemases, enzymy ze třídy
isomeras (EC 5.1.-.-), které katalyzují změnu konfigurace chirálních látek s jedním chirálním centrem (srov. epimery). V metabolismu mikroorganismů se uplatňuje řada racemas aminokyselin. | |
racemizaceangl. racemisation, proces, při němž se samovolně nebo katalyticky (viz
racemasy) mění konfigurace stereogenního centra. Z původní „opticky čisté“ sloučeniny (např. L-Ala) získáme racemickou směs, tvořenou oběma enantiomery (D-Ala i L-Ala); optická rotace tak postupně klesá k nule. | |
radiace fotosynteticky aktivníangl. photosynthetically active radiation, PAR, oblast záření aktivního při
fotosyntéze určitého organismu. Pro rostlinné buňky je to oblast viditelného záření (400 až 500 nm a 600 až 700 nm), fototrofní bakterie využívají záření až do vlnových délek 1 000 nm. Absorpce záření určité vlnové délky fototrofním organismem je závislá na struktuře a obsahu fotosyntetických pigmentů a na anatomické struktuře fotosyntetického orgánu (nejčastěji listu). | |
radikál hydroxylovýOH•, angl. hydroxyl radical, jedna z reaktivních kyslíkových částic, způsobujících oxidační stres. Vzniká především jednoelektronovou redukcí peroxidu vodíku: H2O2 + e− + H+→ OH• + H2O. | |
radikál superoxidovýO2−•, angl. superoxide radical, jedna z reaktivních kyslíkových částic způsobujících oxidační stres. Vzniká jednoelektronovou redukcí molekulového kyslíku. Je odstraňován enzymem superoxiddismutasou. | |
radioimunoanalýzaangl. radioimmunoassay, RIA, imunochemická technika, při níž jsou
protilátka nebo antigen značeny radionuklidem. Užívá se zejména pro stanovení některých hormonů. Do vzorku (obvykle krevního séra) se přidá jisté množství radioaktivně označeného hormonu. Směs se nechá reagovat s protilátkou proti stanovovanému hormonu; protilátky musí být v tomto uspořádání (nazývá se kompetitivní) stechiometricky méně než celkového množství hormonu. Komplex protilátky s navázaným hormonem se separuje (obvykle je protilátka adsorbována na stěny reakční nádobky); čím vyšší je jeho radioaktivita, tím méně bylo ve vzorku daného hormonu. V současné době popularita radioimunoanalýzy klesá, neboť laboratoře se snaží vyhnout práci s radioaktivními izotopy. Za vývoj metod radioimunoanalýzy pro stanovení peptidových hormonů obdržela roku 1977 R. S. Yalow Nobelovu cenu. | |
rafty membránovétéž membránové mikrodomény, angl. membrane rafts (raft = vor), uspořádané oblasti v biologické membráně eukaryotních buněk. Obsahují cholesterol, sfingolipidy a příslušné bílkoviny a zajišťují některé specifické funkce. Lipidy v těchto oblastech tedy mají omezenou laterální pohyblivost, membrány jsou zde silnější a tužší. | |
Ramakrishnan Venkatramanstrukturní biolog (nar. 1952), Nobelova cena (chemie, 2009) za studie struktury a funkce ribosomu (spolu s T. A. Steitzem a A. Yonath). Mládí prožil v Indii, kde také absolvoval střední školu a bakalářské studium fyziky. Poté přesídlil do USA, kde dokončil studium fyziky doktorátem. Následně strávil dva roky studiem biologie na univerzitě v San Diegu. Od poloviny 80. let se věnuje studiu ribosomů; jeho skupině se podařilo získat jasné představy nejen o jejich struktuře, ale také o struktuře jejich komplexů s tRNA a mRNA. Je znám také díky zásadnímu příspěvku k pochopení struktury nukleosomů a chromatinu. Od roku 1999 působí na universitě v Cambridge; má britské i americké občanství. Angažoval se též jako významný odpůrce Brexitu. | |
rámec čtecí | |
rámec čtecí otevřenýangl. open reading frame, ORF, deoxyribonukleotidová sekvence ohraničená z jedné strany kodonem pro methionin (nebo jiným iniciačním kodonem) a z druhé strany STOP-kodonem; pojem užívaný při in silico analýze genomové DNA u prokaryot nebo cDNA u eukaryot. Každou nukleotidovou sekvenci lze přeložit do šesti různých aminokyselinových sekvencí (tři v jednom směru vždy posun začátku čtení tripletů o jednu bázi a tři analogicky v druhém směru) a v každé z nich můžeme ORF nalézt. Porovnáním získaných variant ORF s databázemi můžeme identifikovat, zda daný ORF představuje gen kódující protein. Na obrázku je příklad překladu ve všech šesti čtecích rámcích s vyznačením sekvencí odpovídajících otevřeným čtecím rámcům (červeně), přičemž za sekvenci kódující protein lze (díky její délce) považovat pouze červený úsek v horní části obrázku (5′-3′-Frame 1). | |