Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
P |
---|
Pääbo Svante
| |
papainangl. papain, proteolytický enzym obsažený v nezralých plodech a latexu papajovníku (Carica papaya), EC 3.4.22.2. Katalytickou skupinou v aktivním centru je skupina SH v cysteinu. Jeho prostorová struktura je mimořádně stabilní, denaturuje při vyšší teplotě než živočišné enzymy, odolává denaturaci osmimolární močovinou a 70% ethanolem. Hydrolyticky štěpí peptidy, amidy i estery; v peptidovém řetězci nejlépe štěpí druhou peptidovou vazbu následující směrem k C-konci za zbytkem fenylalaninu. Používá se k tenderizování masa, jako součást tablet napomáhajících trávení a v kožním lékařství při léčení ekzémů a nekróz. | |
parathormontéž parathyrin, angl. parathyroid hormone nebo parathormone, zkr. PTH, peptidový hormon (84 aminokyselin) vylučovaný příštítnými tělísky. Řídí metabolismus vápníku a fosfátu. Ovlivňuje buňky, které degradují kost (osteoklasty). Mobilizace těchto buněk zvyšuje koncentraci vápenatých iontů v krvi a následně snižuje koncentraci fosfátových iontů. Nedostatek parathormonu vyvolává křeče, jeho úplný deficit smrt. | |
párování bázíangl. base pairing, schopnost
bází nukleových kyselin vytvářet pomocí vodíkových můstků komplementární páry, tedy guanin-cytosin, adenin-thymin a adenin-uracil (viz komplementarita bází). Toto specifické vzájemné rozpoznávání je základem přenosu genetické informace, neboť umožňuje jak syntézu totožné molekuly DNA při dělení buněk (viz replikace), tak syntézu peptidového řetězce bílkoviny podle informace zapsané v genu (viz transkripce a translace). Pojem pár bází, zkr. bp, se (poněkud kuriózně) používá jako jednotka délky dihelixu DNA; např. údaj úsek 160 párů bázíznamená, že tento úsek obsahuje 160 komplementárních dvojic deoxyribonukleotidů. | |
Patapoutian Ardem
| |
Pauling Linus Carl![]() | |
pektinyangl. pectins, polysacharidy obsahující jako monomerní jednotky především galakturonovou kyselinu a její estery, ale také rhamnosu a řadu dalších monosacharidů. Jsou rozšířeny v rostlinné říši; jsou vázány na polysacharidy buněčných stěn a tvoří buněčný tmel (střední lamelu). Získávají se z řepných řízků, z jablek a citrusových plodů. Díky přítomnosti silně hydrofilních karboxylových skupin mají pektiny velkou schopnost vázat vodu a za určitých podmínek (pH, koncentrace Ca2+) vytvářejí gely. Toho se využívá v potravinářství (při výrobě marmelád), ve farmaceutickém průmyslu a v kosmetice. | |
pentosyangl. pentoses, monosacharidy obsahující řetězec pěti atomů uhlíku. Aldopentosy se vyskytují v relativně stabilní cyklické (furanosové) podobě. Nejvýznamnější pentosy jsou aldopentosy
ribosa a 2-deoxyribosa (tvoří základ nukleosidů), arabinosa a xylosa. V metabolismu sacharidů hrají významnou roli fosforečné estery ketopentos, ribulosa-5-fosfát a xylulosa-5-fosfát. Ribulosa-1,5-bisfosfát je akceptorem oxidu uhličitého v temné fázi fotosyntézy. Pentosy metabolicky vznikají oxidačním zkrácením hexos v pentosovém cyklu. | |
pepsinangl. pepsin, proteolytický
enzym (EC 3.4.23.1, EC 3.4.23.2, EC 3.4.23.3) obsažený v žaludku všech obratlovců (kromě některých ryb, např. kapra). Má nejvyšší aktivitu při nízkém pH, odpovídajícím podmínkám v žaludku (1,5 až 3,5); nad pH 6 je inaktivován denaturací. Nemá velkou specifitu, nejlépe štěpí peptidové vazby na karboxylové straně aromatických aminokyselin (Tyr, Phe). Produktem působení pepsinu na bílkoviny je pepton, směs peptidů obsahujících obvykle 3 až 30 aminokyselinových zbytků. Pepsin je syntetizován buňkami žaludeční sliznice ve formě proenzymu pepsinogenu, který je v kyselém prostředí autokatalyticky aktivován. | |
peptidasyangl. peptidases, enzymy ze třídy
hydrolas (EC 3.4.-.-), štěpící peptidovou vazbu. Do této rozsáhlé skupiny řadíme aminopeptidasy, karboxypeptidasy, dipeptidasy, proteinasy a mnohé další trávicí a regulační enzymy. | |