Verze pro tisk

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

J

Jacob François

francouzský lékař, fyziolog a genetik (1920–2013), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1965) za objevy genetické kontroly enzymů a syntézy virů (spolu s A. Lwoffem a J. Monodem). Jeho studium medicíny přerušila válka; sloužil jako lékařský důstojník v Africe a v Normandii. Byl několikrát raněn; za zásluhy získal Kříž svobody, nejvyšší francouzské vojenské vyznamenání. Teprve po válce studium dokončil, následky zranění mu ale nedovolovaly vykonávat chirurgickou praxi, proto se věnoval biologii. V roce 1950 nastoupil do Pasteurova ústavu do laboratoře A. Lwoffa, kde postupně zastával různé řídící funkce. Postuloval mechanismus bakteriální genetické konjugace a spolu s J. Monodem studoval mechanismy regulace transkripce v bakteriální buňce; pomocí modelu nazvaného Jacobovův–Monodovův se jim podařilo vysvětlit regulaci zpracování laktosy prostřednictvím lac-operonu. Spolu se S. Brennerem prezentovali replikonovou hypotézu důležitou pro pochopení buněčného dělení bakterií.

jadérko

angl. nucleolus, část buněčného jádra kulovitého tvaru tvořená převážně ribosomální RNA, která zde vzniká transkripcí mnohočetných kopií příslušných genů. rRNA zde asociuje s ribosomálními proteiny; vzniklé ribosomy jsou následně transportovány trvalými póry v jaderné membráně do cytosolu.

jádro buněčné

angl. cell nucleus, organela eukaryotní buňky, v níž je umístěna DNA a kde probíhá replikace, transkripce a posttranskripční modifikace RNA. Je obaleno jadernou membránou, v níž jsou póry, které zajišťují, aby do jádra mohly vstupovat bílkoviny, podílející se na výše zmíněných dějích, a aby z něj naopak mohly vystupovat produkty jaderné aktivity, tedy zejména všechny druhy RNA a nově vytvořené ribosomy.

jednotka energetická ATP

angl. ATP energy unit, množství energie, které se získá reakcí ATP + H2O → ADP + Pi(anorganický fosfát); odpovídá přibližně 50 kJ/mol. Stejné množství energie (jedna jednotka ATP) se získá analogickým štěpením ostatních ribonukleosidtrifosfátů. Dvojnásobné množství energie (dvě jednotky ATP) se získá štěpením ATP na AMP a PPi, přičemž difosfát (PPi) je dále hydrolyzován na dvě molekuly anorganického fosfátu (viz difosfatasa).

jednotka isoprenoidní

angl. isoprenoid nebo isopren unit, pětiuhlíková struktura (viz isopentenyldifosfát), z níž jsou vybudovány všechny molekuly isoprenoidů.   

jednotka multienzymová

též multienzymový komplex, angl. multienzyme unit / mutienzyme complex, uspořádaná jednotka tvořená funkčně a strukturně odlišnými enzymy, které katalyzují následující kroky řetězce metabolických reakcí. K nejznámějším patří pyruvátdehydrogenasový komplex, dýchací řetězec v membránách mitochondrií nebo enzymový systém zajišťující světlou fázi fotosyntézy.

jednotka U

angl. unit, někdy též International Unit (zkr. I. U.), jednotka katalytické aktivity enzymu často používaná zejména v anglosaské literatuře. Enzymový preparát má katalytickou aktivitu jedné jednotky (U), jestliže při nasycení substrátem za definovaných podmínek (teploty, pH, druhu a koncentrace pufru) za přítomnosti aktivátorů a nepřítomnosti inhibitorů je schopen přeměnit 1 μmol substrátu za minutu (srov. katal v jednotkách SI). Jedna jednotka U odpovídá 16,67 nanokatalům.

Jerne Niels Kaj

evropský imunolog  (1911–1994), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1984) za teorie týkající se specifity vývoje a řízení imunitního systému. Narodil se v Londýně dánským rodičům, během první světové války rodina přesídlila do Holandska, kde vystudoval fyziku a později medicínu. Již od 50. let se zabýval strukturou a funkcí protilátek a imunitního systému jako celku. Je považován za zakladatele moderní imunologie. Postuloval několik základních tézí umožňujících pochopit schopnost imunitního systému rozpoznat cizí strukturu, která do organismu vnikla, a vytvořit proti ní účinný molekulární obranný systém. Dlouhodobě působil na významných vědeckých posicích v USA, Německu a ve Švýcarsku. Důchodový věk prožil ve Francii. 

Julius David Jay

americký fyziolog a neurovědec (nar. 1955), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 2021) za objev receptorů pro teplotu a dotek (spolu s A. Patapoutianem). Přispěl výrazně k pochopení molekulárního mechanismu pocitu bolesti a tepla. Na konci 90. let se mu s A. Patapoutianem podařilo naklonovat a charakterizovat receptor citlivý na kapsaicin, hlavní "pálivou" složku chili koření (zkr. TRPV1); prokázali, že tento receptor také indikuje organismu zvýšení teploty. Je součástí rodiny strukturně podobných TPR (transient receptor potential) kanálů, transportujících kationty (viz kanály iontové). Prostudoval i další receptory z této rodiny: TPR8 detekuje menthol z máty peprné a sníženou teplotu prostředí, TPRA1 allylisothiokyanát, obsažený v hořčičném oleji.