Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: 1 2 3 4 5 6 (Další)
VŠE

D

dalton

značka Da, angl. dalton, jednotka molekulové hmotnosti, nazvaná podle Johna Daltona. Má hodnotu jedné dvanáctiny hmotnosti uhlíku ¹²C, 1 Da = 1,66.10^-27 kg. Voda tedy má molekulovou hmotnost 18 Da (molární hmotnost 18 g/mol a relativní molekulovou hmotnost 18). Jednotka Da (často se užívají násobky kDa, kilodalton), ač vůbec nezapadá do systému jednotek SI, je běžně používána pro vyjádření molekulové hmotnosti biomakromolekul.

Dam Henrik Carl Peter

dánský biochemik (1895–1976), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1943) za objev vitaminu K. V letech 1929–1934 spolu se svými spolupracovníky studoval u kuřat metabolismus steroidů a popsal chorobu, charakterizovanou krvácivými stavy a prodloužením času, jehož je zapotřebí ke srážení krve (tzv. clotting-time). Dokázal, že tento stav je způsoben nedostatkem v tucích rozpustného vitaminu, který označil písmenem K (dánsky Koagulations-Vitamin). Studoval tento vitamin s ohledem na jeho aplikaci v medicíně a v roce 1939 ho nezávisle (na E. A. Doisym) izoloval z vojtěšky. Při studiu tukové tkáně experimentálních zvířat si povšiml jejího zbarvování v závislosti na přísunu dalších výživových faktorů; to ho přivedlo ke studiu antioxidačního vitaminu E.

deaminace

angl. deamination, odstranění aminoskupiny z molekuly, v biochemii nejčastěji hydrolyticky (např. deaminace adeninu, také deamidace glutaminu a asparaginu), lyasovou reakcí (deaminace aspartátu na fumarát) nebo oxidačně (viz oxidační deaminace).

deaminace oxidační

angl. oxidative deamination, reakce, při níž je z aminokyselin odstraňován dusík a vzniká 2-oxokyselina. Nejdříve se aminoskupina dehydrogenuje:

přičemž akceptorem vodíku (A) může být molekulový kyslík (vzniká H₂O₂, oxidasy aminokyselin s prostetickou skupinou FMN, EC 1.4.3.-) nebo NAD(P)⁺ (viz glutamátdehydrogenasa, EC 1.4.1.-).

Vzniklá iminokyselina se následně (za katalýzy stejným enzymem) hydrolyticky rozkládá na příslušnou 2-oxokyselinu a amoniak:

degenerace genetického kódu

angl. genetic code degeneration, pojem, indikující, že pro jednu proteinogenní aminokyselinu existuje více kodonů. Poznámka: Podobně říkáme, že určité atomové nebo molekulové orbitaly jsou degenerované, jestliže mají stejnou energii; nejznámějším příkladem jsou sp³ hybridizované orbitaly uhlíku v nasycených uhlovodících, ale i pětice orbitalů d v izolovaných atomech přechodných kovů.

dehydratace

angl. dehydration nebo dehydratation,

v biochemii odštěpování vody z molekuly za vzniku dvojné vazby, proces katalyzovaný enzymy z třídy lyas (hydrolyasy),
v technologii odstraňování vody z materiálů (sušení).

dehydrogenace

angl. dehydrogenation, odštěpování vodíku (obvykle dvou atomů) ze substrátu. Proces katalyzovaný enzymy ze třídy oxidoreduktas (nazývají se proto dehydrogenasy). Akceptorem vodíku jsou nejčastěji pyridinové koenzymy NAD(P) (např. 3 dehydrogenasy v citrátovém cyklu), může jím však být i jiný koenzym oxidoreduktas, např. ubichinon (sukcinátdehydrogenasa citrátového cyklu, EC 1.3.5.1). Přenos atomů vodíku na molekulový kyslík katalyzují oxidasy; tento typ reakce se mezi dehydrogenace obvykle nezařazuje.

dekarboxylace

angl. decarboxylation, odštěpování oxidu uhličitého ze substrátu, proces katalyzovaný enzymy ze třídy lyas nebo oxidoreduktas (viz oxidační dekarboxylace). K nejznámějším (neoxidačním) dekarboxylasám patří pyruvátdekarboxylasa (EC 4.1.1.1), produkující acetaldehyd při alkoholové fermentaci, či dekarboxylasy aminokyselin (EC 4.1.1.11 a další), jejichž působením vznikají biogenní aminy.

dekarboxylace oxidační

angl. oxidative decarboxylation, dekarboxylace, při níž dochází k odštěpení CO₂ následkem předchozí oxidace (resp. dehydrogenace) substrátu; je katalyzována enzymy ze třídy oxidoreduktas. Tak z citrátového cyklu známe isocitrátdehydrogenasu (EC 1.1.1.41) katalyzující vznik 2-oxoglutarátu, a multienzymovou jednotku, která přeměňuje 2-oxoglutarát na sukcinyl-CoA; podobná jednotka přeměňuje pyruvát na acetyl-CoA (pyruvátdehydrogenasový komplex). V pentosovém cyklu oxidačně dekarboxyluje 6-fosfoglukonát na ribulosa-5-fosfát (fosfoglukonátdehydrogenasa, EC 1.1.1.44). Z pyruvát-malátového cyklu a z metabolismu C4-rostlin známe "jablečný enzym" (EC 1.1.1.40), který oxidačně dekarboxyluje malát na pyruvát za současné redukce NADP⁺.

Delbrück Max Ludwig Henning

Max Delbrück | American biologist 1906–1981, Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1969) za objevy týkající se replikačního mechanismu a genetické struktury virů (spolu A. D. Hersheyem a S. E. Luriou). Narodil se v Berlíně do velmi vzdělané rodiny. Studoval astrofyziku a posléze teoretickou fyziku v Göttingen, kde v roce 1930 získal doktorát. V dalších letech hojně cestoval, seznámil se také s Nielsem Bohrem, který v něm probudil zájem o biologii. Od poloviny třicátých let se věnoval vlivu záření na mutace mikroorganismů; toto téma dále rozvíjel v USA, kde v roce 1945 získal občanství. Jeho fyzikálně-biologický teoretický i metodický přístup zásadním způsobem přispěl k poznání obecných principů molekulové genetiky.