Biochemický slovník
Biochemický slovník
Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
Ř |
---|
řetězec (deoxy)ribonukleotidovýangl. (deoxy)ribonucleotide chain nebo (deoxy)ribonucleotide strand, sekvence tvořená cukr-fosfátovou páteří, z níž jako postranní řetězce čnějí
nukleové báze. Jednotlivé cukerné zbytky jsou spojeny fosfodiesterovými vazbami. V buňce jsou tyto řetězce syntetizovány v procesu replikace a transkripce. Na 3′-OH skupinu (deoxy)ribosy prvního (deoxy)nukleotidu se váže fosfátová skupina druhého (deoxy)nukleotidu atd. Rozlišuje se 5′-konec a 3′-konec řetězce, přičemž sekvence se udává vždy v tomto směru (od 5′- k 3′-konci). Reaktanty v procesech replikace i transkripce jsou (deoxy)nukleosidtrifosfáty, odstupujícím produktem je anorganický difosfát. | |
řetězec dýchacíangl. respiration nebo respiratory chain, systém enzymů a mobilních přenašečů atomů vodíku nebo elektronů, který v biologické membráně zajišťuje reoxidaci redukovaných kofaktorů (viz aktivní vodík). Na úkor této exergonické reakce aktivně transportuje vodíkové protony, čímž generuje proton-motivní sílu. U eukaryot je tento systém lokalizován ve vnitřní membráně mitochondrie, u prokaryot v cytoplasmatické membráně. U savců je dýchací řetězec tvořen těmito enzymy:
Tyto tři kotvené komplexy (integrální membránové enzymy ze třídy translokas) zajišťují endergonický transport protonů z matrix mitochondrie přes vnitřní membránu (úhrnem přibližně 12 H+ na oxidaci jednoho NADH). Kotvený komplex II tvoří postranní vstup do dýchacího řetězce; přejímá vodíkové atomy pro redukci koenzymu Q od jiných substrátů než NADH. Konečným akceptorem elektronů u aerobních organismů je kyslík (viz aerobní respirace), u respirujících anaerobních chemoorganotrofů je to jiné oxidační činidlo přijímané z vnějšího prostředí (viz anaerobní respirace). Za objevy povahy a mechanismu působení respiračních enzymů získal O. H. Warburg roku 1931 Nobelovu cenu; stejně byl oceněn v roce 1978 P. Mitchell za příspěvek k pochopení přenosu biologické energie vypracováním chemiosmotické hypotézy. | |
řetězec elektron-transportnízkr. ETC, angl. electron transport chain nebo electron tranfer chain, systém
oxidoreduktas a přenašečů vodíku nebo elektronů, který využívá energii oxidačně-redukčních reakcí na aktivní transport vodíkových protonů, čímž generuje proton-motivní sílu. Elektron-transportní řetězce se uplatňují zejména jako dýchací řetězce a při získávání ATP ve světlé fázi fotosyntézy. Někdy se do této skupiny zařazuje i složitý sytém oxidoreduktas, cytochrom P450, do něhož elektrony vnášejí redukční ekvivalenty NADH nebo NADPH a jehož funkcí je hydroxylovat různé fyziologické i nefyziologické substráty (viz xenobiochemie); tento enzymový komplex obsahuje řadu prostetických skupin (FAD nebo FMN, hem a struktury Fe-S), které si postupně předávají elektrony. | |
řetězec kódujícítéž pozitivní (+) řetězec nebo pozitivní vlákno, angl. coding strand, ten řetězec v dvojřetězcové DNA, který nese přímou informaci o struktuře určité bílkoviny; má tedy (téměř) stejnou strukturu jako mRNA vznikající transkripcí příslušného genu. Při transkripci podle něj není vytvářena mRNA (srov. templátový řetězec). | |
řetězec peptidovýangl. (poly)peptide chain, sekvence aminokyselinových zbytků spojených peptidovými vazbami. První aminokyselina má v bílkovině obvykle volnou primární aminoskupinu a poslední volnou karboxylovou skupinu; tyto konce označujeme jako N-konec a C-konec, přičemž aminokyselinu na N-konci považujeme za první a aminokyselinu na C-konci za poslední (n-tou). V biologicky aktivních peptidech bývá často na N-konci zbytek glutamové kyseliny, jehož primární aminoskupina je vázána na volnou karboxylovou skupinu amidovou vazbou (je to pyroglutamátový zbytek); na C-konci bývá zbytek glycinu ve formě glycinamidu.
Tyto modifikace koncových skupin zabraňují exopeptidasám rychle takto modifikované peptidy odbourat – prodlužuje se tak jejich biologický poločas. | |
řetězec potravníangl. food chain, pojem vyjadřující jednosměrné vztahy organismů v biosféře s ohledem na tok energie a organické hmoty. Potravní řetězce začínají vždy
autotrofními (nejčastěji fototrofními) organismy a přes různé mezičlánky (býložravci, predátoři) dospějí až k saprofytům (mrchožravcům) a heterotrofním rozkladným (hnilobným) mikroorganismům. | |
řetězec templátovýtéž nekódující nebo negativní (–) řetězec, též templát, angl. template chain nebo template, polydeoxyribonukleotidové vlákno
DNA, které nenese přímou informaci o struktuře určité bílkoviny; je komplementární ke kódujícímu řetězci. Při translaci je tedy podle něj na principu komplementarity vytvářena mRNA. V jistém smyslu slouží při replikaci jako templát obě vlákna DNA (tvoří se podle nich dceřiné vlákno) a dokonce při translaci mRNA (tvoří se podle něj peptidový řetězec) | |
řetězec vedoucíangl. leading strand, ten
deoxyribonukleotidový řetězec, který je při replikaci DNA syntetizován ve stejném směru, jakým se pohybuje replikační vidlice. Je syntetizován kontinuálně (srov. zpožďující se řetězec). | |
řetězec zpožďující seangl. legging strand, to deoxyribonukleotidové vlákno, které se při
replikaci DNA syntetizuje v opačném směru, než se pohybuje replikační vidlice. Je syntetizován jako série fragmentů (viz Okazakiho fragmenty), které jsou následně, po odstranění primeru, spojeny DNA-ligasou, čímž vzniká souvislý řetězec (srov. vedoucí řetězec). | |