Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
K |
---|
konstanta substrátováangl. substrate dissociation constant, disociační konstanta
komplexu enzym–substrát. Substrát se váže do aktivního centra enzymu vratnou reakcí E + S ![]() | |
kooperativitaangl. cooperativity, vlastnost molekul některých
biopolymerů, zejména bílkovin, DNA a tRNA, která je odlišuje od syntetických, prostorově neuspořádaných polymerů. Díky mnohočetným intramolekulárním nekovalentním interakcím reaguje molekula biopolymeru na vnější podněty jako celek (její části spolupracují, odtud název). Tato vlastnost se projevuje několika efekty:
| |
Kornberg Arthur
| |
Kornberg Roger David
| |
kortikosteroidytéž hormony kortikosteroidní nebo kortikoidní, angl. corticosteroids, steroidní hormony vznikající v buňkách kůry nadledvin. Prekursorem jejich syntézy je cholesterol. Dělí se na dvě skupiny:
| |
kortizoltéž kortisol, angl. cortisol, steroidní hormon kůry nadledvin (viz kortikosteroidy). Patří mezi hormony reagující na stres; stimuluje tvorbu glukosy v játrech a odbourávání glykogenu, stimuluje β-oxidaci mastných kyselin a podporuje katabolismus bílkovin. Jeho produkce je stimulována | |
kreatinangl. creatine, dusíkatá sloučenina obsažená ve svalech. Kreatin může být reverzibilně fosforylován pomocí enzymu kreatinkinasy (EC 2.7.3.2): ![]() ![]() | |
Krebs Edwin Gerhard
| |
Krebs Hans Adolf![]() | |
krystalografie rentgenovátéž rentgenkrystalografická analýza, angl. X-ray crystalography nebo X -ray diffraction, metoda, která umožňuje určit prostorovou strukturu molekul. Krystal studované látky je ozařován monochromatickým rentgenovým zářením a působí jako mřížka, která ohýbá paprsky záření; z poloh a intenzit interferenčních obrazců na stínítku lze vypočítat rozložení atomů studované látky v prostoru. Tato metoda měla zásadní význam pro pochopení prostorového uspořádání
biopolymerů, zejména bílkovin (viz nobelisté L. C. Pauling, M. F. Perutz, J. C. Kendrew, D. C. Hodgkin, T. A. Steitz T., V. Ramakrishnan, A. Yonath, D. J. Watson, F. H. C. Crick, M. H. F. Wilkins, R. Huber, H. Michel, J. Diesenhofer, B. K. Kobilka, R. J. Lefkowitz a R. D. Kornberg). | |