Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 ... 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 ... 129 (Další)
VŠE

D

dekarboxylace oxidační

angl. oxidative decarboxylation, dekarboxylace, při níž dochází k odštěpení CO₂ následkem předchozí oxidace (resp. dehydrogenace) substrátu; je katalyzována enzymy ze třídy oxidoreduktas. Tak z citrátového cyklu známe isocitrátdehydrogenasu (EC 1.1.1.41) katalyzující vznik 2-oxoglutarátu, a multienzymovou jednotku, která přeměňuje 2-oxoglutarát na sukcinyl-CoA; podobná jednotka přeměňuje pyruvát na acetyl-CoA (pyruvátdehydrogenasový komplex). V pentosovém cyklu oxidačně dekarboxyluje 6-fosfoglukonát na ribulosa-5-fosfát (fosfoglukonátdehydrogenasa, EC 1.1.1.44). Z pyruvát-malátového cyklu a z metabolismu C4-rostlin známe "jablečný enzym" (EC 1.1.1.40), který oxidačně dekarboxyluje malát na pyruvát za současné redukce NADP⁺.

Delbrück Max Ludwig Henning

Max Delbrück | American biologist 1906–1981, Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1969) za objevy týkající se replikačního mechanismu a genetické struktury virů (spolu A. D. Hersheyem a S. E. Luriou). Narodil se v Berlíně do velmi vzdělané rodiny. Studoval astrofyziku a posléze teoretickou fyziku v Göttingen, kde v roce 1930 získal doktorát. V dalších letech hojně cestoval, seznámil se také s Nielsem Bohrem, který v něm probudil zájem o biologii. Od poloviny třicátých let se věnoval vlivu záření na mutace mikroorganismů; toto téma dále rozvíjel v USA, kde v roce 1945 získal občanství. Jeho fyzikálně-biologický teoretický i metodický přístup zásadním způsobem přispěl k poznání obecných principů molekulové genetiky.

delece

též mutační delece, angl. deletion, typ mutace, při níž je vypuštěn jeden nebo více nukleotidů z DNA (resp. z genu). Jde většinou o velmi významnou mutaci, která může zásadním způsobem ovlivnit strukturu kódované bílkoviny. Při deleci několika nukleotidů, jejichž počet není dělitelný třemi, dochází k mutaci posunem čtecího rámce a záměně všech aminokyselin, které v genu následují za místem delece. Zásadní mutací je též delece celé části chromosomu.

dělení buněk

angl. cell division, základní biologický proces, jímž se buňky rozmnožují. Průběh buněčného cyklu je zakódován v genomu buňky. Při dělení buněk musí dojít k několika základním krokům:

zdvojení genetického materiálu (replikace DNA);
přesun nově vzniklých molekul DNA do oddělených oblastí buňky;
vytvoření přepážky oddělující dceřiné buňky.

denaturace

angl. denaturation,

v biochemii: podstatná změna prostorového uspořádání molekuly biopolymeru (bílkoviny nebo nukleové kyseliny), vyvolávající ztrátu jeho biologických funkcí. Denaturačně působí např. kyseliny, zásady, organická rozpouštědla, tenzidy, specifická denaturační činidla (např. močovina nebo guanidinhydrochlorid pro bílkoviny), ale i vyšší teplota (tzv. tepelná či teplotní denaturace). Za určitých podmínek může být denaturace vratná - po odstranění denaturačního vlivu (opětné snížení teploty, zneutralizování vzorku, odstranění močoviny apod.) biopolymer opět zaujme nativní konformaci; většinou je však denaturace nevratná. Vratné bývají denaturace menších jednodoménových bílkovin; také kratší úseky DNA, zejména pak pokud je jejich primární struktura jednoduchá (např. polyAT, opakující se sekvence apod.) denaturují vratně.
v technologii potravin: úmyslné znehodnocení potravin pro lidský konzum přidáním nepoživatelné, jedovaté, zapáchající či jinak odpuzující látky (např. denaturace lihu methanolem, benzenem či benzinem, denaturace cukru barvivy ap.).

deoxycukry

angl. deoxysugars nebo deoxy sugars, sacharidy, které obsahují oproti běžným

cukrům o jeden kyslíkový atom méně. Nejdůležitější deoxypentosou je 2-deoxyribosa jakožto součást deoxyribonukleotidů a tím i DNA. Přísně vzato, i aminocukry jsou deriváty deoxycukrů; např. systémový název glukosaminu je 2-deoxy-2-amino-D-glukosa.

deoxyribonukleasy

zkr. DNasy, angl. deoxyribonucleases, enzymy katalyzující hydrolytické štěpení fosfodiesterových vazeb v molekule DNA (EC 3.1.11.-, 3.1.21.- a další). Je známa řada typů těchto enzymů, lišících se substrátovou specifitou, chemickým mechanismem štěpení a biologickou funkcí (viz např. endonukleasy).

desaturasy

angl. desaturases, enzymy ze třídy oxidoreduktas (EC 1.14.19.1; EC 1.14.19.3), katalyzující odštěpení dvou vodíků z nasycené mastné kyseliny (resp. z acyl-CoA) za vzniku dvojné vazby v cis-konfiguraci. Tímto způsobem jsou syntetizovány nenasycené mastné kyseliny. Například:

stearoyl-CoA + 2 ferrocytochrom-b₅ + O₂ + 2 H⁺ <=> oleoyl-CoA + 2 ferricytochrom-b₅+ 2 H₂O (EC 1.14.19.1).

destičky krevní

též trombocyty, angl. blood platelets / thrombocytes, nejmenší tělíska v krvi obratlovců, vznikající odškrcováním z megakaryocytů (krevních buněk řazených mezi leukocyty). Savčí destičky neobsahují jádro, na rozdíl od erythrocytů však mají mitochondrie a částečně zachovanou proteosyntézu. Podílejí se zásadním způsobem na procesu srážení krve. Lidská krev obsahuje 150 až 450 tisíc destiček v jednom mikrolitru.

dextrany

angl. dextrans, polysacharidy bakteriálního původu, složené z glukosových jednotek, vázaných převážně vazbami α(1→6) a menším množstvím vazeb α(1→3) a α(1→4). Jsou rozpustné ve vodě a používají se někdy jako náhražka krevní plasmy. Prokřížením vláknitých molekul bifunkčními činidly vznikají polosyntetické trojrozměrné nerozpustné hydrofilní polymery, které se používají jako nosiče pro chromatografii (zejména gelovou).