Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
Č |
---|
číslo přeměnyangl. turnover number, počet molekul
substrátu, které může jedna molekula enzymu při nasycení substrátem přeměnit za jednu minutu (viz katalytická konstanta a molární aktivita enzymu). | |
číslování stereochemickézkr. sn, angl. stereochemical numbering, jeden ze způsobů vyjadřování absolutní konfigurace chirálních sloučenin. Užívá se zejména u derivátů glycerolfosfátu (viz fosfatidy), jejichž přirozeným základem je L-glycerolfosfát, označovaný sn-glycerol-3-fosfát; jeho optickým antipodem (enantiomerem) je D-glycerolfosfát, označovaný sn-glycerol-1-fosfát (v buňkách se nevyskytuje). Výhodou tohoto způsobu označování absolutní konfigurace je, že modifikace na uhlíkových atomech C1 a C2, která nevede ke změně konfigurace na uhlíku C2, jej nemění; proto se číslování u derivátů fosfatidové kyseliny (1,2-diacyl-sn-glycerol-3-fosfát) udržuje bez ohledu na substituce. | |
D |
---|
Dam Henrik Carl Peterdánský biochemik (1895–1976), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1943) za objev vitaminu K. V letech 1929–1934 spolu se svými spolupracovníky studoval u kuřat metabolismus steroidů a popsal chorobu, charakterizovanou krvácivými stavy a prodloužením času, jehož je zapotřebí ke srážení krve (tzv. clotting-time). Dokázal, že tento stav je způsoben nedostatkem v tucích rozpustného vitaminu, který označil písmenem K (dánsky Koagulations-Vitamin). Studoval tento vitamin s ohledem na jeho aplikaci v medicíně a v roce 1939 ho nezávisle (na E. A. Doisym) izoloval z vojtěšky. Při studiu tukové tkáně experimentálních zvířat si povšiml jejího zbarvování v závislosti na přísunu dalších výživových faktorů; to ho přivedlo ke studiu antioxidačního vitaminu E. | |
deaminaceangl. deamination, odstranění aminoskupiny z molekuly, v biochemii nejčastěji hydrolyticky (např. deaminace adeninu, také deamidace
glutaminu a asparaginu), lyasovou reakcí (deaminace aspartátu na fumarát) nebo oxidačně (viz oxidační deaminace). | |
deaminace oxidačníangl. oxidative deamination, reakce, při níž je z aminokyselin odstraňován dusík a vzniká 2-oxokyselina. Nejdříve se aminoskupina dehydrogenuje: přičemž akceptorem vodíku (A) může být molekulový kyslík (vzniká H2O2, oxidasy aminokyselin s prostetickou skupinou FMN, EC 1.4.3.-) nebo NAD(P)+ (viz glutamátdehydrogenasa, EC 1.4.1.-). Vzniklá iminokyselina se následně (za katalýzy stejným enzymem) hydrolyticky rozkládá na příslušnou 2-oxokyselinu a amoniak: | |
degenerace genetického kóduangl. genetic code degeneration, pojem, indikující, že pro jednu proteinogenní aminokyselinu existuje více kodonů. Poznámka: Podobně říkáme, že určité atomové nebo molekulové orbitaly jsou degenerované, jestliže mají stejnou energii; nejznámějším příkladem jsou sp3 hybridizované orbitaly uhlíku v nasycených uhlovodících, ale i pětice orbitalů d v izolovaných atomech přechodných kovů. | |
dehydrataceangl. dehydration nebo dehydratation,
| |
dehydrogenaceangl. dehydrogenation, odštěpování vodíku (obvykle dvou atomů) ze
substrátu. Proces katalyzovaný enzymy ze třídy oxidoreduktas (nazývají se proto dehydrogenasy). Akceptorem vodíku jsou nejčastěji pyridinové koenzymy NAD(P) (např. 3 dehydrogenasy v citrátovém cyklu), může jím však být i jiný koenzym oxidoreduktas, např. ubichinon (sukcinátdehydrogenasa citrátového cyklu, EC 1.3.5.1). Přenos atomů vodíku na molekulový kyslík katalyzují oxidasy; tento typ reakce se mezi dehydrogenace obvykle nezařazuje. | |
dekarboxylaceangl. decarboxylation, odštěpování oxidu uhličitého ze
substrátu, proces katalyzovaný enzymy ze třídy lyas nebo oxidoreduktas (viz oxidační dekarboxylace). K nejznámějším (neoxidačním) dekarboxylasám patří pyruvátdekarboxylasa (EC 4.1.1.1), produkující acetaldehyd při alkoholové fermentaci, či dekarboxylasy aminokyselin (EC 4.1.1.11 a další), jejichž působením vznikají biogenní aminy. | |