Biochemický slovník

též ureogenetický, ornithinový nebo Krebsův–Henseleitův cyklus, angl. urea cycle. Slouží u placentárních savců k eliminaci vysoce toxického amoniaku, který vzniká především odbouráváním aminokyselin (produkty katabolismu bílkovin). Zdrojem jednoho atomu dusíku v molekule močoviny je zde volný amoniak, zdrojem druhého je aminokyselina L-aspartát (asparagová kyselina):

též pentosafosfátová cesta, fosfoglukonátová cesta nebo hexosamonofosfátový zkrat, angl. pentose cycle nebo pentose phosphate pathway, komplexní děj, jehož hlavním účelem je získat pro buňku redukční ekvivalenty v podobě NADPH. V první fázi, zvané oxidační, je výchozí metabolit, glukosa-6-fosfát, dvěma dehydrogenačními kroky převeden na ribulosa-5-fosfát (viz obr.):

angl. pyruvate-malate (nebo pyruvate/malate) cycle, složitý proces, pomocí něhož je z pyruvátu v cytosolu syntetizován acetyl-CoA a současně se získává NADPH. Část děje probíhá v mitochondrii. Sumární rovnici, kde c značí cytosol a m mitochodrii, lze zapsat:

též psuedocyklus, angl. futile cycle, sekvence reakcí, které mohou vytvářet metabolický cyklus, obvykle však cyklicky neprobíhají, protože celkový zisk užitečné práce by neodpovídal spotřebované energii. Typickým příkladem takového děje je fosforylace fruktosa-6-fosfátu, známá z glykolysy, a hydrolytické štěpení vznikajícího fruktosa-1,6-bisfosfátu, probíhajícího ve stejném kompartmentu (cytosolu) při glukogenesi. Sumárním dějem je tedy štěpení ATP. Za běžných okolností obě reakce neprobíhají současně, neboť jeden z enzymů je vždy inhibován. Některé buňky však využívají tohoto cyklu na produkci tepla.

Cys nebo C, angl. cysteine, proteinogenní glukogenní aminokyselina. Může být syntetizován ze serinu, přičemž dodavatelem atomu síry je esenciální aminokyselina methionin; Cys je tedy podmíněně esenciální. Obsahuje thiolovou skupinu (-SH), která je velmi reaktivní a snadno se oxiduje za vzniku disulfidové vazby. Skupina SH dodává postrannímu řetězci Cys polární charakter; disociuje již ve slabě alkalickém prostředí (pK_a≈ 8). Cys je součástí tripeptidu glutathionu, který se podílí na řadě intracelulárních oxidačně-redukčních reakcí. Dekarboxylací Cys vzniká významný biogenní amin cysteamin (viz koenzym A). Skupina SH cysteinu je součástí aktivního místa některých proteolytických enzymů (označují se cysteinové neboli SH-proteasy, EC 3.4.22.-; EC 3.4.18.-)

angl. cystine, aminokyselina tvořená dvěma molekulami cysteinu spojenými disulfidovým můstkem. V molekulách proteinů vytváří kovalentní spojení, která se podílejí na stabilizaci prostorového uspořádání. Disulfidové můstky mohou být vnitrořetězcové (uvnitř jednoho peptidového řetězce, vznikají smyčky) nebo meziřetězcové (viz např. insulin).

angl. cytochrome-P450, zkr. CYP, rozsáhlá skupina hemových monooxygenas (EC 1.14.14.- a EC 1.14.15.-). Jeho redukovaná forma v komplexu s oxidem uhelnatým vykazuje silné absorpční maximum při 450 nm (odtud název). Cytochromy P450 zastávají klíčovou roli v biotransformacích xenobiotik, neboť vnášejí do jejich struktury hydroxylovou skupinu: R-H + NADPH + H⁺ + O₂  → R-OH + NADP⁺ + H₂O, přičemž elektrony z NADPH vstupují do reakce prostřednictvím dalších proteinů s prostetickými skupinami FAD a FeS (viz FeS-proteiny). Podílejí se také na odbourávání endogenních látek, např. melatoninu, ale i na syntéze steroidních hormonů a eikosanoidů. Nacházejí se především v játrech, ale i v jiných tkáních. 

angl. cytochromes, hemoproteiny přenášející elektrony; velmi rozšířené bílkoviny, obsažené ve všech organismech. Podle tvaru absorpčního spektra se dělí na několik skupin (a, b , c aj.). Mohou být inaktivovány kyanidovými ionty, což je příčinou toxicity kyanovodíku a jeho solí. K nejvýznamnějším cytochromům patří cytochrom-c (přenašeč elektronů v dýchacím řetězci), cytochromy a a b (součásti kotvených enzymových systémů v dýchacím řetězci) a cytochrom-P450 (podílí se na hydroxylacích steroidů a detoxikaci xenobiotik). Cytochromy se též účastní přenosu elektronů v membráně thylakoidů při fotosyntéze.

angl. cytokinines, nízkomolekulární látky (deriváty adeninu), které  u rostlin (viz rostlinné hormony) podporují dělení buněk a stimulují jejich metabolismus na úrovni transkripce a translace.