Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
C |
---|
CRISPR/Cas9angl. CRISPR/Cas, experimentální metoda pomocí které lze cíleně upravovat genom, resp. buněčnou DNA. Byla navržena na základě fungování prokaryotního imunitního systému, zajišťujícího rezistenci buněk vůči cizím genetickým elementům, jako jsou plasmidy nebo fágy. Zkratka CRISPR je odvozena od Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats, což jsou krátké segmenty palindromních repetic, které si bakterie ukládá do svého genomu po napadení patogenem a které jí umožňují rychlou degradaci jeho DNA při opětovném setkání. Metoda využívá naváděcí RNA, která je komplementární k místu, které chceme v genomu narušit. K této RNA je připojena deoxyribonukleasa Cas9, která pak dané místo rozštěpí. Do takto porušené DNA je pak možné cíleně vložit krátký úsek dsDNA. Za zavedení této metody získaly J. A. Doudna a E. Charpentier v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii. | |
cukr invertníangl. invert sugar, ekvimolární směs
D-glukosy a D-fruktosy, vznikající kyselou nebo enzymovou (viz invertasa) hydrolýzou sacharosy. Název je odvozen od toho, že optická rotace této směsi je vlivem D-fruktosy záporná (levotočivý roztok), zatímco rotace původní sacharosy je kladná (pravotočivý roztok); působením invertasy dochází tedy k převrácení (inverzi) optické rotace. Invertní cukr tvoří podstatu medu, který vzniká ze sacharosy působením včelí invertasy. | |
cukryangl. sugars, společný název pro monosacharidy a
oligosacharidy (nikoli pro polysacharidy). Jsou to bílé, krystalické, ve vodě rozpustné látky vesměs sladké chuti. | |
cyklus alaninovýtéž cyklus glukosa-alaninový, angl. alanine cycle, děj probíhající při katabolickém odbourávání bílkovin (resp. aminokyselin) ve svalech. Vzhledem k tomu, že v takovéto situaci zde dochází také ke glykolytickému štěpení glukosy, může být aminoskupina z aminokyselin postupnou transaminací (s glutamátem jako meziproduktem) přenesena na pyruvát. Vznikne tak alanin, který je vyplavován do krve a odtud vychytáván játry; z jeho dusíku se zde v močovinovém cyklu syntetizuje močovina a uhlíková kostra se ve formě glukosy (viz glukogenese) vrací do cirkulace (srov. Coriho cyklus). | |
cyklus buněčnýangl. cell cycle, cyklické změny probíhající v souvislosti s buněčným dělením; u eukaryot sekvence fází při dělení jádra a posléze celé buňky. Jednotlivé fáze jsou:
Jednotlivé fáze mohou být různě dlouhé, někdy může S-fáze přímo přejít do M-fáze. U rostlinných buněk v dělícím se pletivu trvají jednotlivé fáze obvykle 6 až 12 hodin, přičemž fáze vlastního dělení (S a M) jsou kratší než fáze G1 a G2. U živočišných buněk mohou být tyto fáze mnohem kratší. | |
cyklus Calvinův[kaelvinúv], angl. Calvin cycle, sled reakcí popisujících fotosyntetickou fixaci CO2 bez přímé účasti světla (též temná fáze fotosyntézy). U rostlin probíhá ve stromatu chloroplastů. Podle prvních stálých produktů asimilace, které obsahují tři atomy uhlíku, se tento cyklus nazývá také cyklus C3 a rostliny, které fixují CO2 pouze touto cestou, pak C3-rostliny. Zahrnuje vlastní navázání CO2 na akceptor (ribulosa-1,5-bisfosfát) za vzniku dvou molekul 3-fosfoglycerátu; tato reakce je katalyzována enzymem ribulosa-1,5-bisfosfát-karboxylasa/oxidasa (RUBISCO). Dvoustupňovou reakcí za účasti ATP a NADPH , které byly získány ve světlé fázi fotosyntézy, vzniká z 3-fosfoglycerátu glyceraldehyd-3-fosfát. Z této molekuly se mohou cestou glukogenese tvořit molekuly glukosy, nebo se z něj může složitou sekvencí reakcí regenerovat molekula akceptoru; v této fázi, zvané regenerační, vzniká nejdříve molekula ribulosa-5-fosfátu, která je následně fosforylována. Za výzkum asimilace oxidu uhličitého rostlinami obdržel roku 1961 M. Calvin Nobelovu cenu. ![]() | |
cyklus citrátovýtéž Krebsův cyklus, cyklus trikarboxylových kyselin nebo cyklus ![]() křižovatkaanabolických a katabolických cest aerobního metabolismu. Jeho sumární rovnice ukazuje, že vstupním metabolitem je acetyl-CoA, který je za součinnosti molekul vody přeměňován na oxid uhličitý; atomy vodíku (v rovnici značené [H], aktivní vodík) jsou navázány na koenzymy oxidoreduktas (NAD+ a CoQ). Následná oxidace NADH a CoQH2 v dýchacím řetězci umožňuje zisk 11 molekul ATP; další makroergická molekula (ATP nebo GTP) vzniká v citrátovém cyklu při rozkladu sukcinyl-CoA reakcí, katalyzovanou ligasou. Význam citrátového cyklu je především energetický. Neslouží však pouze ke katabolické degradaci acetylového zbytku; některé jeho meziprodukty (viz tabulka) jsou prekursory důležitých látek – proto řadíme tento cyklus mezi amfibolické dráhy. U eukaryot je lokalizován v mitochondriích, u prokaryot v cytosolu. Za objev cyklu citronové kyseliny obdržel roku 1953 H. A. Krebs Nobelovu cenu.
| ||||||||||||||||||
cyklus Corihoangl. Cori cycle, komplexní proces, při němž je
laktát, vznikající glykolysou (především v erytrocytech ![]() | |
cyklus C4-rostlin(psáno C4-rostlin) též Hatchův–Slackův–Kortschackův cyklus [hečúv, slekúv, kortčakúv], ![]() | |
cyklus glyoxylátovýangl. glyoxylate cycle, anaplerotická dráha, sloužící k syntéze sacharidů ![]() Jde o komplexní kondenzační děj, který využívá některých enzymových systémů citrátového cyklu. Klíčovou reakcí je štěpení isocitrátu za vzniku sukcinátu a glyoxylátu; ten v dalším kroku kondenzuje s aktivovaným acetylem. U rostlin a některých mikroorganismů slouží k syntéze oxalacetátu (prekursoru biosyntézy sacharidů procesem glukogenese) z dvouuhlíkatých štěpů (acetyl-CoA), získaných nejčastěji β-oxidací mastných kyselin. Protože živočichové tento cyklus nemají, nemohou z mastných kyselin, uvolněných z lipidů, syntetizovat sacharidy. | |