Biochemický slovník
Biochemický slovník
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
B |
---|
bod iniciačnítéž bod replikační, angl. iniciation point nebo replication origin, počáteční bod
replikace DNA. Úsek, replikovaný z jednoho iniciačního bodu, se nazývá replikon. Chromosomy prokaryotních buněk, plasmidy a virová DNA se replikují z jediného iniciačního bodu (tvoří jediný replikon); chromosomy eukaryotní buňky obsahují asi 1000 replikonů, z nichž každý má délku přes 10 μm. | |
bod isoelektrickýangl. isoelectric point, zkr. pI, hodnota pH roztoku, při které (pH = pI) se
amfion nepohybuje v elektrickém poli; to znamená, že jeho volný náboj je zde nulový. Isoelektrický bod lze určit pro každý amfion, tedy zejména pro aminokyseliny, peptidy a bílkoviny. Jeho hodnota (zejména u bílkovin) výrazně závisí na složení pufru, v němž se provádí elektroforéza (srov. isoionický bod); proto je nutné toto složení pufru vždy uvádět spolu s experimentálně stanovenou hodnotou pI. | |
bod isoionickýangl. isoionic point, hodnota pH, při němž má
amfion, rozpuštěný v destilované vodě, nulový náboj. Hodnota isoionického bodu poskytuje lepší informaci o iontových vlastnostech amfiontu než hodnota bodu isoelektrického, je však obtížnější ho experimentálně stanovit. | |
Boyer Paul Delos
| |
Brown Michael Stuart
| |
bublina replikačnítéž replikační očko, angl. replication bubble, úsek ![]() | |
Buchner Eduard
| |
bujení rakovinnétéž maligní růst nebo nádorové bujení, angl. cancer proliferation, nekontrolovaný růst a dělení buněk způsobené ztrátou kontroly organismu nad
rozhodujícími molekulárně genetickými procesy. Některé rakovinné buňky mají schopnost migrovat a vytvářet sekundární nádory (metastázy). | |
buňkaangl. cell, základní organizační jednotka živé hmoty. Hlavní myšlenky současné buněčné teorie života lze shrnout do následujících bodů:
1. Buňky tvoří veškerou živou hmotu. 2. Veškeré buňky pocházejí z buněk (dříve existujících, mateřských). 3. Genetické informace se předávají z jedné generace buněk na další. 4. V buňkách látky podléhají chemickým přeměnám. 5. Buňky reagují na vnější podněty. Strukturně se buňky navzájem velmi liší, jsou však všechny ohraničeny buněčnou membránou, základ jejich obsahu tvoří vysoce koncentrovaný roztok bílkovin (cytosol) a obsahují genetickou informaci uloženou v molekule DNA. Podle vnitřní organizace buněk dělíme organismy na prokaryota a eukaryota. | |
buňky diploidníangl. diploid cells, buňky obsahující ve své genetické výbavě každý
chromosom ve dvou homologních kopiích (vyjma chromosomů pohlavních, které mohou být přítomny pouze v jediné kopii, srov. buňky haploidní). | |