americký biolog (nar. 1928), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1962) za příspěvek k řešení molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos informace v živých systémech (spolu s F. H. C. Crickem a M. H. F. Wilkinsem). Během studia zoologie se věnoval pozorování ptáků, což ho přivedlo k potřebě získat poznatky z genetiky, zabýval se také mikrobiologií. Studoval bakteriální viry a pokoušel se vysvětlit úlohu DNA infekčních virových částic. Na konferenci v Neapoli se seznámil M. Wilkinsem; poprvé uviděl záznam rentgenové difrakce krystalické DNA. Výrazně to ovlivnilo jeho další vědeckou dráhu. V Cavendishově laboratoři v Cambridge (Anglie) se začal věnovat strukturní chemii nukleových kyselin a proteinů. Zde se setkal s F. H. C. Crickem, se kterým ho spojoval zájem vyřešit strukturu DNA. V roce 1953 publikovali v londýnském časopise Nature jednostránkový článek, založený na mnoha experimentech a zhodnocení literárních údajů; tato publikace je považována za výchozí bod molekulové genetiky. Později se věnoval zejména struktuře RNA a virů, úloze RNA při syntéze proteinů a v pozdějších letech studiu lidského vědomí a mozku.
