škrob

angl. starch, vysokomolekulární polymer D-glukosy, v němž jsou monomerní jednotky spojeny glykosidovými vazbami α(1→4) (lineární řetězce) a větvení je zajištěno glykosidovými vazbami α(1→6). Hlavními složkami škrobu jsou bohatě větvený amylopektin a lineární amylosa. Škrob vzniká jako hlavní metabolický produkt v chloroplastech listů zelených rostlin; poté bývá degradován na rozpustné sacharidy, z nichž je v jiných částech rostlin (v hlízách, oddencích, plodech atd.) syntetizován zásobní škrob, který se ukládá v podobě škrobových zrn ve zvláštních organelách, amyloplastech. Škrob je významná průmyslová surovina uplatňující se zejména v potravinářském, textilním a papírenském průmyslu.

» Biochemický slovník