keratiny

angl. keratins, z řeckého keras = roh, skupina fibrilárních bílkovin, podílejících se na výstavbě intermediárních filament cytoskeletu epitelových tkání (zejména vlasů, chlupů, nehtů, rohů a peří). Jsou nerozpustné ve vodě a odolné vůči fyzikálním i chemickým vlivům. Jsou nerozpustné v žaludeční šťávě; toho se využívá při zapouzdřování tablet, jejichž obsah se má uvolnit až ve střevě. Sekundární strukturu α-keratinů tvoří α-helix, tři tyto šroubovice se stáčejí do levotočivého trojpramenného kabelu. β-Keratiny (např. fibroin z hedvábí) vytvářejí antiparalelní β-strukturu. Keratin je potravou specializovaného hmyzu, jako jsou larvy kožojedů nebo housenky molů.

» Biochemický slovník