imunizace

angl. immunization,
  • Experimentální (příprava protilátek) nebo léčebný (prevence infekčních onemocnění) postup směřující k vytvoření specifické imunity; umělé (obvykle injekční) vpravení určitého antigenu do organismu člověka či pokusného zvířete za účelem vyvolání imunitní odpovědi;
  • V lékařství vznik imunity; rozlišuje se imunizace přirozená (vzniklá proděláním onemocnění) a umělá, a to aktivní a pasivní. Aktivní imunizace je navození preventivní, dlouhodobé, často až celoživotní imunity vůči určité nemoci, vyvolané tvorbou protilátek v organismu po předchozím očkování příslušnou vakcínou (bakteriální nebo virovou). Pasivní imunizace je akutní dodání protilátky (vyrobené z krve imunizovaných zvířat, popř. lidí) do organismu, např. při hadím uštknutí dodání protilátek proti toxinům obsaženým v jedu, při léčbě covidu podání monoklonální protilátky proti viru (mAb) při vážném průběhu onemocnění.

» Biochemický slovník