angl. oxygenic and anoxygenic fotosynthesis, dvě varianty světlé fáze fotosyntézy. Při oxygenní fotosyntéze je donorem elektronů pro fotoredukci voda (resp. její kyslík, viz fotolýza vody), při anoxygenní nějaký jiný donor elektronů.
Anoxygenní fotosyntéza je vývojově starší forma, v současnosti přetrvávající pouze u některých bakterií, které mohou být fotolithotrofní nebo fotoorganotrofní (viz organismy – rozdělení podle způsobu výživy). Donorem vodíku pro fotoredukci je u fotolithotrofních bakterií nejčastěji sulfan (produkují síru), u fotoorganotrofních bakterií organická látka, např. 2-propanol (produkují aceton) nebo mastná kyselina. Konečným akceptorem vodíku je vždy oxid uhličitý, který je, jako při každém fotosyntetickém procesu, redukován a zabudován do organických molekul, především do sacharidů. Protože při anoxygenní fotosyntéze mají donory elektronů nižší redoxní potenciál (jsou slabšími oxidačními činidly) než kyslík a uvolňují tedy elektron snáze, mohou fotosyntetizující bakterie vystačit s jediným fotosystémem.