angl. factor, pojem užívaný v
biochemii pro látku, o jejímž mechanismu působení v danou chvíli nejsou jasné informace, je však zjevné, že pro daný děj je jeho přítomnost zásadní. Často pak tento název určité látky přežívá i v době, kdy je mechanismus jejího působení objasněn. Napřiklad v molekulové genetice se hovoří o bílkovinných faktorech iniciačních, elongačních a uvolňovacích, o terminačním ρ-faktoru, o σ-faktoru (též σ-podjednotce) jakožto součásti RNA-polymerasy; významné jsou též výživové esenciální faktory a koagulační faktory.