exocytóza

angl. exocytosis, proces zajišťující vylučování látek (zejména makromolekulárních) z buněk do extracelulárního prostoru. Realizuje se splynutím sekrečních váčků, vznikajících obvykle odškrcením z Golgiho aparátu, s buněčnou membránou a vylitím jejich obsahu. Vyvolává ji působení různých signálů, které obvykle vedou k lokálnímu zvýšení koncentrace Ca2+. Mechanismem exocytózy se vylučují extracelulární bílkoviny, neurotransmitery, bílkovinné a peptidové hormony, protilátky atd. Tímto mechanismem se též zvětšuje plocha buněčné membrány před dělením buňky.

» Biochemický slovník