antibiotika

angl. antibiotics, léčivé látky inhibující růst a rozmnožování mikroorganismů. Principem jejich účinku je selektivní ovlivnění specifických pochodů v mikroorganismech bez výraznějšího vlivu na hostitelský makroorganismus. První generace antibiotik byly sekundární metabolity mikroorganismů (plísní, bakterií), v současnosti se řada antibiotik připravuje uměle (různé syntetické nebo polosyntetické postupy). Z chemického hlediska jsou různorodou skupinou látek, většinou však mají molekulovou hmotnost menší než 2000 Da. Působí různými mechanismy: způsobují např. poruchu funkce cytoplasmatické membrány, inhibují syntézu bílkovin, nukleových kyselin nebo syntézu buněčné stěny. Nezabírají na onemocnění virového původu. Za objev prvního antibiotika penicilinu a jeho léčebného efektu na různé infekční choroby získali roku 1945 A. Fleming, E. B. Chain a H. W. Florey Nobelovu cenu.  

» Biochemický slovník