anglický biochemik (1918–2013), získal dvě Nobelovy ceny za chemii: za práci na struktuře proteinů, zvláště insulinu (1958) a spolu s W. Gilbertem za příspěvek ke stanovení sekvence bází v nukleových kyselinách (1980). Studoval v Cambridge biologii; dle svého vyjádření byl průměrným studentem. Během studia ho zaujala biochemie, z níž pak získal doktorát. Od roku 1943 se věnoval výzkumu proteinů a zvláště insulinu. V této době již byly známy účinné metody izolace proteinů a byla tedy reálná možnost stanovit jejich strukturu. Sanger vypracoval metodu sekvenování proteinů; během zhruba desetiletého úsilí vyřešil kompletní primární strukturuinsulinu. Kolem roku 1960 se začal zajímat o nukleové kyseliny a v roce 1962, již jako nositel Nobelovy ceny, přešel do nově vybudovaných laboratoří molekulární biologie v Cambridge, kde spolupracoval s M. F. Perutzem, F. H. C. Crickem, J. C. Kendrewem a A. Klugem. Zde nejprve vypracoval metody stanovení krátkých sekvencí RNA. Jeho práce kulminovala kolem roku 1975 vypracováním enzymové dideoxy-techniky sekvenování DNA. V současné době je metoda automatizovaná a používá se ve zmodernizované formě např. k sekvenacigenomu různých organismů.
