americký chemik (1904–1971), Nobelova cena (chemie, 1946) za přípravu enzymů a virových proteinů v čistém stavu (spolu s J. H. Northorpem a J. B. Sumnerem). Studoval chemii na University of Illinois. V létech 1930 až 1931 pracoval v Mnichově u H. O. Wielanda. Po návratu do USA se zejména zabýval léky proti lepře, stereochemií bifenylu a chemií sterolů. Jeho další výzkum se zaměřil na virus tabákové mozaiky, který se skládá z jedné molekuly genomové jednořetězcové RNA o délce 6 400 bází a 2 130 molekul obalového proteinu. W. M. Stanley tento nukleoprotein izoloval z listů napadeného tabáku; v krystalické formě se jevil jako neživá chemická látka, byl ale schopen infikovat další rostliny a množit se v nich. Jeho pozdější práce vedly k vývoji vakcíny proti chřipce. Patří k zakladatelům virologie.
