angl. insuline, peptidový hormon produkovaný β-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Skládá se ze dvou polypeptidových řetězců (A a B), které vznikají v rámci posttranslačních modifikací z jednoho řetězce proinsulinu. Z něho se nejdříve odštěpí signální sekvence a poté se vyštěpí peptid C. Řetězce A a B jsou spojeny dvěma disulfidovými můstky; uvnitř peptidu A je navíc jeden vnitrořetězcový můstek. Řetězec A se skládá z 21 a řetězec B ze 30 aminokyselin; Insulin umožňuje pasivní transport glukosy z krve do buněk a podporuje syntézu glykogenu a mastných kyselin. Jeho nedostatek je příčinou vážného a relativně častého onemocnění cukrovka (dibetes melitus). V roce 1923 dostali G. F. Banting a J. J. R. Macleod Nobelovu cenu za objev insulinu, roce 1958 pak tuto cenu dostal F. Sanger za studium jeho primární struktury.

Created with BioRender.com