maďarský biochemik (1893–1986), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1937) za objevy týkající se biologického spalování, zejména ve vztahu k vitaminu C a fumarové kyselině. Již v průběhu studií medicíny na budapešťské univerzitě se zajímal o biochemii. V druhé polovině 20. let izoloval z rostlinných šťáv a z nadledvin redukující látku, kterou nazval hexuronová kyselina; v pozdějších letech prokázal, že tato látka (askorbová kyselina) je totožná s vitaminem C, objeveným 1907 A. Holstem a A. Fröhlichem. Později se věnoval roli dalších organických kyselin v energetickém metabolismu; jeho objevy umožnily o dva roky později H. A. Krebsovi vytvořit hypotezu o odbourávání dvouuhlíkatých štěpů (viz citrátový cyklus). Objevil také bílkovinu aktin a objasnil ATPasovou aktivitu jeho komplexu se svalovým myosinem.